I.ÚS 1332/20 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl o S. M., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 5. 2020 domáhá zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2020 č. j. Nao 240/2019-88.

Přestože již byl navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních vedených ve věci navrhovatele pod

sp. zn. I. ÚS 3515/17

,

II. ÚS 37/18

,

I. ÚS 1047/18

,

I. ÚS 1748/18

,

I. ÚS 3895/18

,

I. ÚS 376/19

,

I. ÚS 2010/19

,

I. ÚS 3031/19

,

I. ÚS 3194/19

,

I. ÚS 3327/19

a řadě dalších) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

Ústavní soud proto návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2020

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.

soudce zpravodaj