II.ÚS 1151/20 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o návrhu R. G., t. č. ve vazbě ve Věznici Břeclav, P.O.BOX 74, proti usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 2. 2020 č. j. 3 T 45/2020-986, takto::

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu bylo dne 20. 4. 2020 doručeno podání navrhovatele, kterým se na soud obrací s žádostí o zjednání nápravy a propuštění z vazby. Stěžovatel k podání nedoložil žádné rozhodnutí ani jiné listiny.

2. Po prostudování návrhu stěžovatele dospěl Ústavní soud k závěru, že jej není možné považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou procesních a obsahových nedostatků [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], zejména neobsahuje žádnou ústavněprávní argumentaci a pro řízení před Ústavním soudem stěžovatel není zastoupen advokátem (§ 30, § 31 citovaného zákona).

3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V nyní posuzovaném případě však Ústavní soud konstatuje, že stěžovatel byl již poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost a o nutnosti nechat se v řízení o ústavní stížnosti zastoupit advokátem ve smyslu § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu. V tomto směru Ústavní soud odkazuje na usnesení

sp. zn. I. ÚS 3685/19

ze dne 8. 1. 2020, z něhož plyne, že stěžovatel byl vyzván k odstranění vad svého tehdejšího podání, avšak na výzvu soudu nijak nereagoval. Ústavní soud tu proto přistoupil k odmítnutí podání z důvodu neodstranění vad návrhu ve lhůtě k tomu určené podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

4. Ústavní soud je vzhledem k uvedenému přesvědčen, že v případě nyní posuzovaného podání stěžovatele již není nevyhnutelnou podmínkou, aby se mu opětovně dostávalo téhož poučení o povinném zastoupení. Stěžovatel ve svém podání nezmiňuje, že by se snažil obstarat si právního zástupce či jinak o právní zastoupení žádal, ačkoliv byl v tomto směru již řádně poučen.

5. Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. května 2020

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj