II.ÚS 2155/19 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a v nepřítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Františka Fabera, právně nezastoupeného, proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 7. 3. 2019, č. j. 21 C 66/2018-85, za účasti Okresního soudu v Karviné, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností stěžovatele, doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 7. 2019, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Okresního soudu v Karviné.

2. Než se Ústavní soud může zabývat věcnou argumentací stěžovatele, musí zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatelova ústavní stížnost tyto předpoklady nesplňovala, neboť v rozporu s § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nebyl stěžovatel při podání ústavní stížnosti zastoupen advokátem. Ústavní soud stěžovatele vyzval, aby tuto vadu podání odstranil ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy a poučil jej, že neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, bude jeho ústavní stížnost odmítnuta dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu pro neodstraněné vady.

3. Výzva k odstranění vady ústavní stížnosti byla dle § 60 odst. 1 zákona o Ústavním soudu do vlastních rukou stěžovateli doručena dne 5. 8. 2019. Lhůta k odstranění vad tak stěžovateli dle ustanovení § 57 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 63 zákona o Ústavním soudu začala běžet dne 6. 8. 2019 a marně uplynula dnem 5. 9. 2019. Stěžovatel Ústavní soud před uplynutím této lhůty nepožádal o její prodloužení a ani nesdělil žádný relevantní důvod, pro nějž by nebyl schopen vady své ústavní stížnosti v této lhůtě odstranit.

4. Ústavní soud tak vyčkal ještě přiměřené lhůty cca dvou týdnů, v níž by bylo možno očekávat, že by mu byla doručena písemnost podaná k přepravě ještě v poslední den lhůty, ať už by k jejímu zaslání byl zvolen jakýkoliv druh poštovní či přepravní služby, a když mu ani poté v nynější věci nebylo doručeno žádné podání stěžovatele či jeho právního zástupce, nezbývá mu než konstatovat, že stěžovatel shora uvedené výzvě Ústavního soudu ve lhůtě k tomu určené nevyhověl, ačkoliv byl předem poučen o následku v podobě odmítnutí ústavní stížnosti, který taková nečinnost na jeho straně bude mít.

5. Vzhledem k tomu Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu stanovené.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. září 2019

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu