Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 1996/19 ECLI:CZ:US:2019:4.US.1996.19.1 AI generated

IV.ÚS 1996/19 · Ústavní soud České republiky

Case Number IV.ÚS 1996/19
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 6. 2019, stěžovatel brojí proti výše uvedeným usnesením Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze. Vzhledem k tomu, že jeho podání vykazovalo podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vady, pro které by je jako ústavní stížnost nebylo možno projednat (mj. stěžovatel nebyl právně zastoupen), byl stěžovatel opakovaně dopisy, které mu byly doručeny do jeho vlastních rukou, vyzván k jejich odstranění.

Legislator headnote

AI generated

IV.ÚS 1996/19 · Ústavní soud České republiky: 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 6. 2019, stěžovatel brojí proti výše uvedeným usnesením Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze. Vzhledem k tomu, že jeho podání vykazovalo podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vady, pro které by je jako ústavní stížnost nebylo možno projednat (mj. stěžovatel nebyl právně zastoupen), byl stěžovatel opakovaně dopisy, které mu byly doručeny do jeho vlastních rukou, vyzván k jejich odstranění.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Jana Vicherka, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. června 2019 č. j. 7 As 81/2019-28, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. května 2019 č. j. 7 As 81/2019-18 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. února 2019 č. j. 3 A 254/2018-31, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 6. 2019, stěžovatel brojí proti výše uvedeným usnesením Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze.

2. Vzhledem k tomu, že jeho podání vykazovalo podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vady, pro které by je jako ústavní stížnost nebylo možno projednat (mj. stěžovatel nebyl právně zastoupen), byl stěžovatel opakovaně dopisy, které mu byly doručeny do jeho vlastních rukou, vyzván k jejich odstranění.

3. K tomu mu byla stanovena lhůta nejprve 30 dnů, která by uplynula dne 9. 8. 2019, a posléze mu byla k jeho žádosti tato lhůta prodloužena až do 30. 8. 2019. Stěžovatel byl poučen o důsledcích, pokud vady svého podání neodstraní.

4. Vzhledem k tomu, že uvedené nedostatky nebyly ve stanovené lhůtě (a ani k dnešnímu dni) odstraněny, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

5. Nad rámec výše uvedeného Ústavní soud dodává, že Nejvyšším správním soudem bylo stěžovateli ve věci samé vyhověno, když tento rozsudkem ze dne 13. 8. 2019 č. j. 7 As 81/2019-40 usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2019 č. j. 3 A 254/2018-31 ve výrocích I a II zrušil.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. září 2019

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj