IV.ÚS 866/19 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti P. T., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Břeclav, P.O. Box 74, Břeclav, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2015 č. j. 6 Tdo 1193/2015-48, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. března 2015 č. j. 3 To 2/2015-2199 a rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně sp. zn. 61 T 5/2008, a dále proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. října 2016 č. j. 5 Tdo 777/2016-108, usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. října 2015 sp. zn. 2 To 55/2015 a rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně sp. zn. 61 T 22/2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byla dne 11. 3. 2019 doručena ústavní stížnost stěžovatele proti v záhlaví specifikovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně (dále jen "krajský soud"). V rámci trestních řízení vedených proti stěžovateli mělo dojít k deformaci důkazů a falšování odůvodnění. Z těchto důvodů také stěžovatel na předsedkyni senátu krajského soudu podal dne 12. 3. 2018 trestní oznámení.

2. Předtím, než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, musel se zabývat otázkou, zda tato obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a jsou tak splněny předpoklady pro její meritorní posouzení.

3. Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že zákonné náležitosti nesplňuje, zejména není sepsána advokátem a nebyla k ní připojena kvalifikovaná plná moc osvědčující zastoupení pro řízení před Ústavním soudem (§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatel však již ve svém prvním podání doručeném Ústavnímu soudu dne 11. 3. 2019 uvedl, že ústavní stížnost bude doplněna advokátem.

4. Stěžovatel byl v souladu s § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu vyrozuměn o vadách, které jeho stížnost vykazuje, přípisem ze dne 18. 3. 2019 a byla mu určena lhůta k odstranění vad v trvání dvou týdnů od doručení výzvy vzhledem k tomu, že stěžovatel si byl prokazatelně vědom již při podání ústavní stížnosti nutnosti zastoupení advokátem. Výzva byla stěžovateli doručena dne 19. 3. 2019.

5. Stěžovatel v určené lhůtě vady návrhu neodstranil ani neinformoval ve stanovené lhůtě Ústavní soud o tom, že se obrátil na Českou advokátní komoru se žádostí o určení advokáta. Dne 4. 4. 2019 bylo u České advokátní komory ověřeno, že stěžovatel o určení advokáta k podání ústavní stížnosti v této věci nepožádal.

6. Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. S ohledem na neodstraněné vady návrhu v určené lhůtě nezbývalo Ústavnímu soudu než návrh odmítnout podle citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. dubna 2019

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj