IV.ÚS 3666/18 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. Ž., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 27. července 2018 č. j. 70 Co 295/2018-1259, usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 27. července 2018 č. j. 70 Co 293/2018-1261, usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 25. června 2018 č. j. 0 P 55/2016-1159 a usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 23. května 2018 č. j. 0 P 55/2016-1088, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Okresního soudu v Olomouci, jako účastníků řízení, a 1. nezletilé M. Ž., v soudním řízení zastoupené statutárním městem O. a 2. M. Ž. K., jako vedlejších účastnic řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, doručené Ústavnímu soudu dne 8. 11. 2018, stěžovatel brojí proti výše uvedeným soudním rozhodnutím.

2. Podání vykazovalo vady, pro které by je jako ústavní stížnost nebylo možno projednat, neboť stěžovatel nebyl právně zastoupen, jak to vyžaduje kogentní ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Proto byl dopisem vyzván k jejich odstranění a poučen o důsledcích, pokud se tak nestane. Vzhledem k tomu, že má stěžovatel hlášen trvalý pobyt na adrese ohlašovny Magistrátu města P., tak stěžovateli byla tato výzva zaslána jednak na adresu, kterou uvedl ve své ústavní stížnosti, nicméně tato zásilka nebyla na uvedenou adresu doručena z důvodu, že nebyla ani vyzvednuta, ani ji nebylo možno dle označení poštovní doručovatelky vložit do schránky adresáta, tak poté byla tato výzva stěžovateli zaslána na adresu X, kterou stěžovatel uvedl na poštovní zásilce, kterou zaslal předmětnou ústavní stížnost. Tato zásilka byla stěžovateli úspěšně doručena vložením do domovní schránky dne 13. 12. 2018.

3. V předmětné výzvě byla stěžovateli stanovena lhůta 30 dnů k odstranění vad jeho ústavní stížnosti. Stěžovatel si byl navíc své povinnosti být právně zastoupen advokátem dobře vědom, když v samotné ústavní stížnosti uvedl, že "plná moc bude doplněna v nejbližší možné lhůtě v řádu několika dnů" a vyznačil v ní místo, kde bude právní zastoupení uvedeno.

4. Vzhledem k tomu, že uvedené nedostatky nebyly ve stanovené lhůtě, ani k dnešnímu dni odstraněny, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. ledna 2019

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj