III.ÚS 1443/18 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Třešňáka, zastoupeného JUDr. Hanou Desenskou, advokátkou, se sídlem Fortna 40, Jičín, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 9. 1. 2018 č. j. 29 Co 244/2017-260 a rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 26. 7. 2017 č. j. 0 P 157/2016-179, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 25. 4. 2018 napadl stěžovatel v záhlaví uvedená rozhodnutí.

Před projednáním ústavní stížnosti je povinností Ústavního soudu zkoumat, zda jsou splněny požadavky kladené na takový návrh zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost je podána opožděně.

Z doručenky založené ve spise Okresního soudu v České Lípě sp. zn. 0 P 157/2016, který i Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno, že napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 9. 1. 2018 č. j. 29 Co 244/2017-260 byl doručen obecnému zmocněnci stěžovatele, Ing. Valentinu Papazianovi dne 23. 2. 2018, neboť zásilka - citovaný rozsudek ? byla dne 13. 2. 2018 provozovatelem poštovních služeb uložena a připravena k vyzvednutí poté, co adresát nebyl zastižen. Podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou. Uvedená lhůta počala běžet dne 14. 2. 2018, dnem doručení je tedy pátek 23. 2. 2018.

Zákon o Ústavním soudu stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti bylo tedy pondělí 23. 4. 2018, když ve smyslu § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Pokud tedy stěžovatel podal prostřednictvím odborové organizace SPRAVEDLNOST - odborového sdružení, zastoupeného Ing. Valentinem Papazianem, ústavní stížnost elektronicky e-mailem až dne 25. 4. 2018, učinil tak po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je přitom nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon o Ústavním soudu neumožňuje jakkoliv zhojit.

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jakožto návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 22. listopadu 2018

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj