25 Cdo 2632/2019 · Nejvyšší soud

USNESENÍ

Heslo:

Příslušnost soudu funkční

Podmínky řízení

Zastavení řízení

Dotčené předpisy:

§ 16 odst. 1 o. s. ř.

§ 236 odst. 1 o. s. ř.

§ 104 odst. 1 o. s. ř.

§ 243b o. s. ř.

Kategorie rozhodnutí:

E

Zveřejněno na webu:

11. 11. 2019

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor:

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na

www.nsoud.cz

.

25 Cdo 2632/2019-51

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobců:

a)

M. V.

, narozený XY, a

b)

K. V.

, narozená XY, zastoupená žalobcem a), oba bytem Na Knížecí 217, Tetín, proti žalovanému:

O. S.

, soudce Městského soudu v Brně, se sídlem Polní 994/39, Brno, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 203/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2019, č. j. 70 Nc 393/2019-38, t a k t o:

Řízení o „dovolání“

se zastavuje

.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Žalobci podáním ze dne 8. 7. 2019 napadli usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2019, č. j. 70 Nc 393/2019-38, jímž bylo rozhodnuto, že soudce Městského soudu v Brně JUDr. Radek Malenovský není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 47 C 203/2018.

Podle § 16 odst. 1 věty první o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Nadřízeným soudem, který rozhoduje o vyloučení soudce okresního soudu z projednávání a rozhodování věci, je krajský soud, v jehož obvodu se tento okresní soud nachází. Pojem „nadřízený soud”, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud” jej zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tudíž krajský soud o vyloučení soudce okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Skutečnost, že tento nadřízený soud je shodou okolností i odvolacím soudem vůči soudu, o jehož soudci rozhoduje, zde není rozhodná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 641/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, č. 10, ročník 2001, pod číslem 129).

Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu občanský soudní řád neupravuje. Protože je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud (předsedou senátu podle § 243f odst. 2 o. s. ř.) řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2019, č. j. 70 Nc 393/2019-38, které touto vadou trpí, podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s § 243b o. s. ř. zastavil (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 1492/2005).

Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto „dovolacího“ řízení tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 8. 2019

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu