Legislator Case Law & Legislation
7 Tdo 454/2015 ECLI:CZ:NS:2015:7.TDO.454.2015.1 AI generated

Supreme Court dismisses appeal against appeal rejection due to lack of defense counsel notification and presence.

Case Number 7 Tdo 454/2015
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Court of the Czech Republic dismissed the defendant's appeal against the Regional Court's rejection of his appeal. The defendant argued that the Regional Court held a public hearing without notifying or allowing his defense counsel to attend, violating his right to defense. The court found the appeal admissible because the defendant, as a detained person, was legally entitled to counsel who was not informed of the hearing, rendering the proceedings void.

Legislator headnote

AI generated

§ 265b odst. 1 písm. c) tr. ř.; § 36 odst. 4 písm. a) tr. ř.; If a defense counsel is legally required but not notified of or present at a public hearing, the appeal is admissible and the decision void.

Keywords

AI generated
right to defense counsel public hearing notification void criminal proceedings detained person appeal counsel absence violation

Cited Legislation

AI generated
§ 265b odst. 1 písm. c) tr. ř.
Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Namítl, že Krajský soud rozhodl o odvolání ve veřejném zasedání, jemuž jeho obhájce nebyl přítomen a o němž jeho obhájce nebyl vyrozuměn.
§ 36 odst. 4 písm. a) tr. ř.
V posuzované věci šlo o případ nutné obhajoby podle § 36 odst. 4 písm. a) tr. ř. v řízení před Městským soudem v Brně, protože obviněný měl postavení zadrženého ve zjednodušeném řízení.
§ 39 odst. 1 tr. ř.
ř., § 39 odst. 1 tr. ř.).
§ 41 odst. 3 tr. ř.
Obhájce obviněného tím pádem nebyl veřejnému zasedání přítomen, ačkoli jeho právo zúčastnit se veřejného zasedání vyplývalo z ustanovení § 41 odst. 3 tr. ř. a Krajský soud v Brně byl podle § 233 odst.
§ 233 odst. 1 tr. ř.
a Krajský soud v Brně byl podle § 233 odst. 1 tr. ř. povinen ho vyrozumět.
§ 265i odst. 3 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.
§ 265k odst. 1 tr. ř.
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se
§ 265k odst. 2 tr. ř.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
§ 265l odst. 1 tr. ř.
§ 265h odst. 3 tr. ř.
Samosoudce Městského soudu v Brně při předložení věci Nejvyššímu soudu jako soudu dovolacímu zároveň navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265h odst. 3 tr. ř. rozhodl o odkladu výkonu rozhodnutí.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

takto:

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se

zrušuje

usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 7 To 5/2015.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 se Krajskému soudu v Brně

přikazuje

,

aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2014, sp. zn. 89 T 228/2014, byl obviněný K. V. uznán vinným pokusem přečinu krádeže podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na deset měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem, podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení všech motorových vozidel na dvacet měsíců a podle § 70 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku k trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, jímž byly postiženy věci specifikované ve výroku rozsudku.

Odvolání obviněného bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 7 To 5/2015, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Namítl, že Krajský soud rozhodl o odvolání ve veřejném zasedání, jemuž jeho obhájce nebyl přítomen a o němž jeho obhájce nebyl vyrozuměn. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Krajskému soudu v Brně nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.

Podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněný neměl v řízení obhájce, ačkoliv ho podle zákona mít měl.

Toto ustanovení se vztahuje především na případy, v nichž byl dán důvod nutné obhajoby (§ 36 tr. ř.), avšak řízení proběhlo bez obhájce v tom smyslu, že obviněný vůbec obhájce neměl, protože si ho sám nezvolil (§ 33 odst. 1 tr. ř.), nezvolila mu ho ani jiná oprávněná osoba (§ 37 odst. 1 tr. ř.) a nebyl mu ustanoven předsedou senátu či samosoudcem, resp. v přípravném řízení soudcem (§ 38 odst. 1 tr. ř., § 39 odst. 1 tr. ř.). Citované ustanovení ovšem zahrnuje i případy nutné obhajoby, v nichž obviněný měl zvoleného nebo ustanoveného obhájce, a také případy, v nichž sice nebyl dán důvod nutné obhajoby, avšak obviněný si zvolil obhájce nebo mu ho zvolila jiná oprávněná osoba, a řízení v takových případech proběhlo bez obhájce v tom smyslu, že se v důsledku vadného postupu orgánů činných v trestním řízení nemohl zúčastnit úkonů, které se staly podkladem rozhodnutí. Typickou vadou tu je zejména to, že obhájce nebyl o těchto úkonech vyrozuměn příslušným orgánem činným v trestním řízení.

V posuzované věci šlo o případ nutné obhajoby podle § 36 odst. 4 písm. a) tr. ř. v řízení před Městským soudem v Brně, protože obviněný měl postavení zadrženého ve zjednodušeném řízení. V hlavním líčení obhajobu obviněného vykonávala JUDr. Ilona Schelleová jako ustanovená obhájkyně. Po vyhlášení rozsudku byl obviněný propuštěn ze zadržení na svobodu, čímž odpadl důvod nutné obhajoby, a ustanovení obhájkyně bylo zrušeno (§ 39 odst. 1 tr. ř.). Obviněný po vyhlášení rozsudku podal ihned v hlavním líčení odvolání a následně si pro další řízení jako obhájce zvolil Mgr. Petra Pařila, jemuž dne 1. 10. 2014 udělil plnou moc (č. l. 110 spisu). Zvolený obhájce pak zpracoval a doručil Městskému soudu v Brně odvolání obviněného s náležitostmi jeho obsahu uvedenými v § 249 odst. 1 tr. ř. (č. l. 117-118 spisu). S tím byl spis předložen Krajskému soudu v Brně jako soudu odvolacímu. Krajský soud v Brně nařídil veřejné zasedání nejprve na 22. 1. 2015, avšak toto veřejné zasedání bylo bez jednání odročeno, neboť se k němu nedostavil obviněný, jemuž nebylo doručeno vyrozumění. Následně Krajský soud v Brně nařídil veřejné zasedání na 12. 2. 2015, které konal v nepřítomnosti obviněného a v kterém rozhodl o podaném odvolání. Obhájce obviněného Krajský soud v Brně o veřejném zasedání nevyrozuměl, což platí jak pro veřejné zasedání nařízené na 22. 1. 2015, tak pro veřejné zasedání nařízené na 12. 2. 2015. Obhájce obviněného tím pádem nebyl veřejnému zasedání přítomen, ačkoli jeho právo zúčastnit se veřejného zasedání vyplývalo z ustanovení § 41 odst. 3 tr. ř. a Krajský soud v Brně byl podle § 233 odst. 1 tr. ř. povinen ho vyrozumět. Ve veřejném zasedání konaném dne 12. 2. 2015 Krajský soud v Brně rozhodl napadeným usnesením o zamítnutí odvolání obviněného. Napadené usnesení tudíž vzešlo z vadně provedeného řízení, v němž obviněný neměl obhájce, ačkoliv ho podle zákona mít měl.

Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného zrušil napadené usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Krajský soud v Brně znovu rozhodne o odvolání obviněného proti rozsudku Městského soudu v Brně, přičemž bude dbát mimo jiné i na dodržení těch ustanovení, která se vztahují k účasti obhájce.

Samosoudce Městského soudu v Brně při předložení věci Nejvyššímu soudu jako soudu dovolacímu zároveň navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265h odst. 3 tr. ř. rozhodl o odkladu výkonu rozhodnutí. O takovém návrhu je Nejvyšší soud jinak povinen rozhodnout nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů. V této věci Nejvyšší soud obdržel spisy dne 8. 4. 2015 a ve čtrnáctidenní lhůtě meritorně rozhodl o podaném dovolání zrušením napadeného usnesení. Tím je vykonatelnost rozsudku vyloučena. Proto Nejvyšší soud o odkladu vykonatelnosti podle § 265h odst. 3 tr. ř. již nerozhodoval.

P o u č e n í

: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. dubna 2015

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec