11 Tcu 91/2015 · Nejvyšší soud

Odůvodnění:

Rozsudkem Zemského soudu Korneuburg ze dne 20. 5. 2014, sp. zn. 613 Hv 8/14m, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2014, byl P. B. uznán vinným ze spáchání níže uvedených skutků a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let.

Ze skutkových zjištění vyplynulo, že P. B., částečně sám a částečně společně s P. S. ve vědomé a zamýšlené součinnosti odcizili cizí movité věci v hodnotě vysoce převyšující 3.000,- EUR (která však nepřekročila částku 50.000,- EUR) s úmyslem se zcizenými věcmi obohatit a obstarat si tak obživu, resp. průběžný zdroj příjmů. Konkrétně:

I. P. B. společně s P. S.:

- v době od 1. 7. do 8. 11. 2013 v celkem v patnácti případech odcizili různé hodnotné movité věci, zejm. jízdní či horská kola, sekačky na trávu, kompresory, motorovou pilu, tři přívěsy, motokrosový motocykl, stavební ocel, žebříky, různá nářadí, v jednom případě pěchovač zn. Wacker a blíže nespecifikovaný elektroagregát – vše v hodnotě 28.489,- EUR, s přihlédnutím k tomu, že u některých zcizených věcí nebyla stanovena zůstatková cena.

II. P. B. sám

:

- v době od 11. 6. do 19. 10. 2013 celkem v deseti případech odcizil různé hodnotné movité věci, zejm. jízdní a horská kola, různá nářadí a elektronářadí, vč. přívěsů z nichž v jednom bylo uloženo nářadí, dále nabíječku baterií, vrtačky, alukola, vč. pneumatik, kompresor, elektroinstalační materiál, vysokotlaký čistič, ale také sportovní náčiní, např. tenisové pálky, to vše v celkové hodnotě 17.325,- EUR s přihlédnutím k tomu, že u některých zcizených položek nebyla určena zůstatková cena.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-154/2015-MOT-T/7 ze dne 24. 9. 2015 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 29. 9. 2015.

Podle § 4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený P. B. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, vykazujícího znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže § 205 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v dlouhodobých a opakovaných krádežích movitých věcí, které v součtu dosáhly celkové částky kolem 46.000,- EUR, s přihlédnutím k tomu, že u některých zcizených položek nebyla či nemohla být určena zůstatková cena. S touto trestnou činností koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.

Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. října 2015

JUDr. Stanislav Rizman

předseda senátu