Legislator Case Law & Legislation
7 Tdo 146/2022 ECLI:CZ:NS:2022:7.TDO.146.2022.1 AI generated

Supreme Court dismissed appeal due to late filing after statutory two-month deadline expired. The appeal was rejected because it was submitted after the deadline. The court found the appeal was filed late. The court ruled the appeal was inadmissible due to the time limit. The appeal was rejected for being late. The appeal was dismissed because it was filed too late. The appeal was rejected due to the expiration of the time limit. The appeal was dismissed as it was filed after the deadline. The appeal was rejected because the time limit had passed.

Case Number 7 Tdo 146/2022
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Court dismissed the defendant's appeal against a second-instance judgment regarding theft charges. The defendant argued that the evidence was insufficient and the proceedings violated procedural rules, but the court found the appeal was filed on June 9, 2021, after the statutory two-month deadline expired on June 7, 2021. Consequently, the court rejected the appeal as inadmissible without examining the merits of the case.

Legislator headnote

AI generated

§ 265e odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. ř.; § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.: An appeal filed after the expiration of the two-month period prescribed by law is inadmissible and must be rejected without examination of the merits.

Keywords

AI generated
criminal appeal statutory time limit inadmissible appeal procedural deadline late filing criminal procedure code supreme court

Cited Legislation

AI generated
§ 265e odst. 1 tr. ř.
Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.
§ 265e odst. 2 tr. ř.
Podle § 265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
§ 265e odst. 3 tr. ř.
Podle § 265e odst. 3 tr. ř. platí, že lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy,
§ 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud je tudíž jako opožděně podané podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, aniž by na jeho podkladě přezkoumal napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení.
§ 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. toto rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. 12. 2020, č. j. 37 T 50/2020-186, byl obviněný uznán vinným pokusem zločinu krádeže podle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit jednáním popsaným v bodu 1. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně a přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit jednáním popsaným v bodu 2. téhož výroku. Za zmíněný zločin (bod 1.) a za sbíhající se trestnou činnost byl odsouzen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku ve spojení s § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce 2 roky, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl současně zrušen výrok o trestu, jež se týkal sbíhající se trestné činnosti. Za přečin krádeže (bod 2.) byl obviněný odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v délce 1 rok, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Obviněnému byl dále podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, a to věci konkrétně specifikované ve výrokové části citovaného rozhodnutí. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody.

2. Tento rozsudek napadl obviněný odvoláním, z jehož podnětu Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 3. 2021, č. j. 44 To 42/2021-229, napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o trestu odnětí svobody uloženém za jednání popsané pod bodem 2. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. pak bylo znovu rozhodnuto tak, že se při nezměněném výroku o vině přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku obviněný podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku odsuzuje k trestu odnětí svobody v délce 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.

3. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně, konkrétně proti výroku o vině popsanému v bodu 2. a proti navazujícímu výroku o trestu, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2021. Stručně shrnuto uváděl, že se jednání kladeného mu za vinu nedopustil, orgány činné v trestním řízení nepostupovaly v souladu s § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. a byl usvědčen pouze na základě získaných pachových stop na místě činu a jeho trestní minulosti. Učiněné skutkové závěry tedy byly v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Městského soudu v Praze i předcházející rozsudek soudu prvního stupně v napadené části zrušil a ve věci sám rozhodl, popřípadě aby věc přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nebo Městskému soudu v Praze, aby ji znovu projednal a rozhodl.

4. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který je shledal podaným z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., jelikož obviněný uplatnil námitky směřující výlučně do oblasti skutkových zjištění, které zákonnému vymezení rozsahu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obsahově neodpovídají. Argumentaci pak nepřiznal opodstatnění ani s poukazem na porušení práva na spravedlivý proces. Proto je navrhl, pokud by nebylo podáno opožděně, což bude nutné ověřit, podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout.

5. Toto vyjádření bylo zasláno obhájci obviněného k případné replice, čehož však nebylo využito.

6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti, zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí, nebo zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Po přezkoumání uvedeného Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno opožděně.

7. Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.

8. Podle § 265e odst. 3 tr. ř. platí, že lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy,

je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.

9. K posuzované věci považuje Nejvyšší soud za nutné nejprve konstatovat, že obviněnému byl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2021, č. j. 44 To 42/2021-229, doručen dne 7. 4. 2021. Obviněnému byla již v přípravném řízení ustanovena obhájkyně Mgr. Jana Kotlářová, kterou byl i v řízení před odvolacím soudem zastoupen, jíž byl citovaný rozsudek doručen dne 26. 3. 2021. Lhůta k podání dovolání tedy s ohledem na výše citovaná pravidla uplynula dne 7. 6. 2021.

10. Dále je namístě uvést, že ze spisového materiálu nebylo zřejmé, kdy bylo dovolání podáno, neboť obsahoval pouze sdělení JUDr. Martina Šenkýře (který dílem vykonával obhajobu na základě substituční plné moci, udělené mu Mgr. Janou Kotlářovou), zaslané až dne 4. 10. 2021 soudu prvního stupně prostřednictvím emailu, že dovolání, které přiložil v příloze, bylo již dříve podáno u soudu druhého stupně. Doklad o takovém podání Městskému soudu v Praze, jakožto soudu druhého stupně, se však ve spisu nenacházel.

11. Nejvyšší soud zaslal proto upřesňující dotazy Městskému soudu v Praze a obhájci obviněného. Městský soud v Praze sdělil, že neeviduje, že by mu bylo dovolání obviněného v dané věci doručeno. Obhájce obviněného JUDr. Martin Šenkýř potom zaslal doklad o doručení dovolání v této trestní věci Městskému soudu v Praze dne 9. 6. 2021.

12. Na podkladě popsaných skutečností je tedy přes určitý naznačený rozpor třeba dovodit, že dovolání obviněného bylo skutečně podáno, a to Městskému soudu v Praze. U soudu druhého stupně přitom není dovolání vyloučeno podat, avšak, jak již bylo zmíněno, musí tak být učiněno v zákonné dvouměsíční lhůtě. K podání dovolání však došlo až dne 9. 6. 2021, tedy po marném uplynutí lhůty k podání předmětného mimořádného opravného prostředku (což se stalo dne 7. 6. 2021), tudíž opožděně.

13. Souhrnně řečeno, protože dovolání bylo podáno až dne 9. 6. 2021, stalo se tak po uplynutí stanovené lhůty. Nejvyšší soud je tudíž jako opožděně podané podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, aniž by na jeho podkladě přezkoumal napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. toto rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. 3. 2022

JUDr. Radek Doležel

předseda senátu