Legislator Case Law & Legislation
26 Cdo 2192/2012 ECLI:CZ:NS:2012:26.CDO.2192.2012.1 AI generated

Supreme Court dismissed appeal against civil judgment under 33,367 CZK as inadmissible per Civil Procedure Code.

Case Number 26 Cdo 2192/2012
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Court of the Czech Republic dismissed the appellant's appeal against a civil judgment awarding 33,367 CZK in rent arrears. The appellant argued for review of the lower court's decision, but the Supreme Court determined the appeal was inadmissible because the disputed amount did not exceed the 50,000 CZK threshold for civil cases. Consequently, the court refused to examine the merits of the appeal or the lack of legal representation. The final ruling established that appeals against small-claim judgments are procedurally barred unless the sum exceeds the statutory limit.

Legislator headnote

AI generated

§ 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř.; § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.: Appeals against civil judgments awarding monetary compensation not exceeding 50,000 CZK are inadmissible.

Keywords

AI generated
Civil Procedure Code admissibility of appeal monetary threshold small claims procedure Czech Supreme Court rent arrears dispute procedural bar

Cited Legislation

AI generated
§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č.
§ 240 odst. 1 o. s. ř.
ř.“) shledal, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou (§ 240 odst. 1 o. s. ř.).
§ 236 odst. 1 o. s. ř.
Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.
§ 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř.
Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř. (ustanovení § 237 odst.
§ 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.
Podle § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. však dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.
§ 243b odst. 5 věty první o. s. ř.
§ 218 písm. c/ o. s. ř.
5 věty první ve spojení s § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl (pro nepřípustnost), aniž se zabýval nedostatkem advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241b odst.
§ 241b odst. 2 o. s. ř.
§ 224 odst. 1 o. s. ř.
§ 151 odst. 1 o. s. ř.
§ 146 odst. 3 o. s. ř.
1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 3. února 2010, č. j. 9 C 47/2005-443, osvobodil žalovanou od soudních poplatků, vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří měsíců od právní moci rozsudku částku

33.367,- Kč (z titulu dlužného nájemného z bytu a dlužné úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu) s tam specifikovaným poplatkem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení účastníků, opatrovníka a státu.

K odvolání žalované i opatrovníka Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 25. srpna 2010, č. j. 23 Co 217/2010-477, potvrdil citovaný rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé a ve výrocích o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení opatrovníka, účastníků a státu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (nezastoupena advokátem) dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 7/2009 Sb. – dále jen „o. s. ř.“) shledal, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou (§ 240 odst. 1 o. s. ř.).

Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů. Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř. (ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. bylo zrušeno uplynutím dne 31. prosince 2012 nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11; pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 je však i nadále použitelné /srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 6. března 2012, sp. zn. IV. ÚS 1572/11/). Podle § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. však dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.

V projednávané věci napadla dovolatelka rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé ohledně částky 33.367,- Kč (s příslušenstvím, k němuž se při posouzení otázky přípustnosti dovolání nepřihlíží); dovolání tedy směřuje proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (nešlo o věc obchodní) a jeho přípustnost proto nelze opřít o ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ či c/ o. s. ř., neboť ustanovení § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. to výslovně vylučuje.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 5 věty první ve spojení s § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl (pro nepřípustnost), aniž se zabýval nedostatkem advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. listopadu 2012

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu