Supreme Court assigns execution case to original district court based on judicial economy principle when debtor's location is unknown.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Court assigned the execution case back to the District Court in Chomutow, where the proceedings originally commenced. Although the lower court declared itself territorially incompetent due to the debtor's lack of registered residence or assets in the Czech Republic, the Supreme Court determined that the original court remained the appropriate forum. The decision prioritized the principle of judicial economy, noting that the existence of assets would only be discovered during the actual execution process initiated by the authorized executor.
Legislator headnote
AI generated§ 45 odst. 1 exekučního řádu; § 105 odst. 2 občanského soudního řádu; When a court declares itself territorially incompetent in execution proceedings due to unknown debtor location, the Supreme Court must assign the case to the court where proceedings began to ensure judicial economy.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedCited Case Law
AI generatedFull text
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Petr Polanský, Exekutorský úřad Liberec, podal u Okresního soudu v Chomutově žádost o pověření a nařízení exekuce pro pohledávku ve výši 5 125,94 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného exekučního titulu, tj. rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 27. 4. 2021, č. j. ČTÚ-49 918/2020-635/VI. vyř. - SeM. Exekutor tak učinil na základě exekučního návrhu oprávněné ze dne 26. 4. 2022, v němž byl povinný (s tehdejším jménem a příjmením Ch. B.) označen adresou bydliště v XY.
Usnesením ze dne 15. 6. 2022, č. j. 26 EXE 8383/2022-17, Okresní soud v Chomutově vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc postoupena Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti. Usnesení odůvodnil tím, že lustrací v Centrální evidenci obyvatel a Informačním systému základních registrů soud zjistil, že zde není povinný (s tehdejším jménem a příjmením Ch. B.) evidován. Dotazem na Ministerstvo vnitra České republiky pak soud prvního stupně zjistil, že povinný (Ch. B.) není evidován ani v evidenci cizinců. K dotazu soudu oprávněná sdělila, že povinný se v minulosti jmenoval D. B. Lustrací v Centrální evidenci obyvatel a Informačním systému základních registrů soud prvního stupně ověřil, že zde není evidována ani tato osoba (a to ani v dřívějších údajích). Z informačního systému soudu bylo zjištěno rodné číslo XY, které údajná povinná měla sdělit nebankovní společnosti poskytující úvěry před sjednáním půjčky. Ani uvedené rodné číslo však není evidováno v Centrální evidenci obyvatel, ani v Informačním systému základních registrů. K dotazu soudu pak oprávněná sdělila, že trvá na nařízení exekuce, a že nemá žádné informace o majetku povinného na území České republiky. V průběhu řízení před Nejvyšším soudem bylo zjištěno, že povinný se nyní jmenuje M. M.
Podle § 45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Protože povinný nemá podle zjištění předkládajícího soudu na území České republiky místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 4/2013“)]. Ostatně ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jestliže tedy ve věci již probíhá řízení a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle § 105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sb. rozh. obč.).
Nejvyšší soud proto určil soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci Okresní soud v Chomutově, u něhož bylo řízení zahájeno, a to s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení (srov. R 4/2013).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. 7. 2022
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu