Legislator Case Law & Legislation
29 Cdo 3078/2007 ECLI:CZ:NS:2007:29.CDO.3078.2007.1 AI generated

CZ Supreme Court dismissed appeal; VAT overpayment recovery in bankruptcy is a tax matter for tax authorities, not civil court.

Case Number 29 Cdo 3078/2007
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Court of the Czech Republic dismissed the appellant's appeal against a lower court's decision to transfer a VAT overpayment claim to the tax authority. The appellant argued that bankruptcy proceedings should govern the recovery of the overpayment, but the court relied on established precedent to classify such disputes as tax matters exclusively within the jurisdiction of tax officials. Consequently, the appeal was rejected as clearly unfounded, and no costs were awarded to either party.

Legislator headnote

AI generated

§ 14 odst. 1 písm. i) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání; § 241a odst. 2 a 3 občanského soudního řádu: A dispute by a bankruptcy administrator for the return of an excessive VAT deduction is not a bankruptcy-induced dispute; jurisdiction lies with tax authorities, not civil courts.

Keywords

AI generated
bankruptcy administrator VAT overpayment tax authority jurisdiction bankruptcy induced dispute civil court competence appeal dismissal concurrent jurisdiction

Cited Legislation

AI generated
§ 14 odst. 1 písm. i) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání
§ 241a odst. 2 a 3 občanského soudního řádu
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, namítajíc, že jsou dány dovolací důvody dle § 241a odst. 2 a 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o.
§ 239 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu
§ 243b odst. 1 občanského soudního řádu
§ 243b odst. 5 občanského soudního řádu
§ 224 odst. 1 občanského soudního řádu
§ 146 odst. 3 občanského soudního řádu

Cited Case Law

AI generated
29 Odo 532/2001
Court lacks jurisdiction over VAT refund disputes; tax authority must handle claims during bankruptcy proceedings.
29 Odo 137/2005
Supreme Court quashes appeal court ruling for procedural error regarding court official's authority to decide on litigation costs.
29 Odo 256/2005
Supreme Court dismisses appeal regarding VAT overpayment, ruling tax authority has jurisdiction, not civil courts.
29 Odo 415/2005
Court dismisses appeal, remands case for transfer to tax authority due to lack of court jurisdiction.
29 Odo 964/2005
Civil court dismissed appeal on VAT refund dispute, ruling tax authority has jurisdiction, not civil courts.
29 Odo 1068/2005
Appeal dismissed; tax authority lacks jurisdiction over VAT refund disputes not arising from bankruptcy proceedings.
29 Odo 1179/2005
Supreme Court dismisses appeal regarding VAT refund claim, ruling tax authority has jurisdiction, not bankruptcy court.
29 Odo 1202/2005
Court dismisses appeal regarding VAT refund claim, ruling tax authority has exclusive jurisdiction over disputes.
29 Odo 61/2006
Supreme Court quashes lower court ruling for lack of jurisdiction and failure to order case transfer to tax authority.
29 Odo 338/2005
Court dismisses appeal, allowing VAT refund claim to tax authority instead of bankruptcy court due to lack of jurisdiction.
29 Odo 456/2005
Supreme Court dismisses appeal as clearly unfounded due to identical prior rulings on jurisdictional issues.
29 Odo 537/2005
Supreme Court dismisses appeal as clearly unfounded due to identical prior rulings on jurisdictional issues.
29 Odo 646/2006
Supreme Court dismisses appeal as clearly unfounded due to identical prior rulings on court jurisdiction.
29 Odo 268/2006
Supreme Court dismisses appeal as groundless due to identical prior rulings on court jurisdiction issues.
29 Odo 1676/2005
Supreme Court dismisses appeal as clearly unfounded due to identical issues already resolved in prior decisions.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

29 Cdo 3078/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela rozhodl v právní věci žalobkyně Ing. E. M., jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně A., spol. s r. o., zastoupené JUDr. R. Č., advokátem, proti žalované Č.r. – F. ú. p. P., o zaplacení částky 1.274.399,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cm 171/2005, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. prosince 2006, č. j. 13 Cmo 257/2006-46, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. května 2006, č. j. 3 Cm 171/2005-35, uložil žalované zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1.274.399,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % za dobu od 20. července 2005 do zaplacení (bod I. výroku) a zavázal ji k náhradě nákladů řízení žalobkyni (bod II. výroku).

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením zrušil rozsudek soudu prvního stupně, řízení zastavil a věc postoupil k dalšímu řízení Finančnímu úřadu pro P. (první výrok); dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Odvolací soud uzavřel, že spory, v nichž správce konkursní podstaty vymáhá ve prospěch podstaty pohledávky úpadce, nejsou spory vyvolanými konkursem a pravomoc k projednání a rozhodnutí sporu, v němž se správce konkursní podstaty domáhá vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty nenáleží soudu (jde o věc daňovou), nýbrž správci daně. Potud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 532/2001 (jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2001, uveřejněné pod číslem 23/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále též jen „R 23/2002“) a na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněné pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, namítajíc, že jsou dány dovolací důvody dle § 241a odst. 2 a 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (odstavec 3).

Konkrétně dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že nejde o spor vyvolaný konkursem (snášejíc argumenty na podporu závěru, že o spor vyvolaný konkursem jde), akcentujíc speciální povahu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, vylučující (v § 14 odst. 1 písm. i/) započtení přeplatku na dani. Tvrdí dále, že pouze soudní výrok o žalobě na plnění je právně vykonatelný a zavazuje žalovanou k takové povinnosti a že v opačném případě by neměla adekvátní zákonné prostředky, jak se vůči žalované domáhat dlužného plnění.

Dovolatelka proto požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího Dovolání, jež je přípustné dle § 239 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že v otázce povahy sporu, v němž se správce konkursní podstaty domáhá vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty do konkursní podstaty a pravomoci soudů k projednání těchto sporů sjednotil rozhodovací praxi soudů již publikací R 23/2002. V tomto rozhodnutí, na něž v podrobnostech odkazuje, uzavřel, že takový spor není sporem vyvolaným konkursem a že pravomoc k projednání a rozhodnutí takového sporu nemají soudy, ale správci daně.

Podle stejného vzoru rozhodl Nejvyšší soud i v řadě dalších sporů o vrácení přeplatků na dani z přidané hodnoty do konkursní podstaty (srov. usnesení ze dne 30. září 2005, sp. zn. 29 Odo 137/2005, 29 Odo 256/2005 a 29 Odo 415/2005, ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. 29 Odo 964/2005, 29 Odo 1068/2005, 29 Odo 1179/2005 a 29 Odo 1202/2005, ze dne 15. února 2006, sp. zn. 29 Odo 61/2006, ze dne 16. února 2006, sp. zn. 29 Odo 338/2005, ze dne 29. března 2006, sp. zn. 29 Odo 456/2005 a 29 Odo 537/2005, ze dne 17. května 2006, sp. zn. 29 Odo 646/2006, ze dne 25. července 2006, sp. zn. 29 Odo 268/2006, ze dne 23. srpna 2006, sp. zn. 29 Odo 1676/2005 a 29 Odo 1137/2006, ze dne 29. srpna 2006, sp. zn. 29 Odo 66/2006 a ze dne 14. února 2007, sp. zn. 29 Odo 1586/2005).

Zabývat se dovoláním v této věci meritorně, pokládá Nejvyšší soud za dané situace za zbytečné.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. odůvodněn tím, že procesně neúspěšné dovolatelce právo na jejich náhradu nevzniklo a u žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. srpna 2007

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu