29 Cdo 3968/2011 · Nejvyšší soud

takto:

I. Dovolání

se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. června 2009, 4. j. 76 Cm 196/2008 - 35, kterým tento soud zamítl návrh, aby soud uložil společnosti S. P. I. Holdings, a. s. (dále jen „společnost“) „či jejímu zástupci povinnost, aby umožnil navrhovateli či jeho zástupci nahlédnout a pořídit si kopie a výpisy z veškerého účetnictví a s tím spojených dokladů včetně hlavní knihy účetní, fyzických a dokladových inventur, faktur přijatých či vydaných, jakož i interních dokladů a bankovních výpisů z účtu, které jsou společnosti dostupné a které obdržel v souvislosti s nabytím obchodních podílů ve společnosti PAMAT spol. s r. o., se sídlem v Praze 10, Vršovicích, Sámova 12, identifikační číslo 41 69 24 89, PSČ 101 00 a jmenováním svého zástupce jako jednatele společnosti PAMAT spol. s r. o., a to vše za období 5 let zpětně ode dne 17. ledna 2008.“

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Otázka, již dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu, však napadené usnesení zásadně právně významným nečiní.

Odvolací soud založil napadené rozhodnutí na závěru, že navrhovatel již není společníkem společnosti PAMAT spol. s r. o., proto z § 122 odst. 2 obchodního zákoníku nevyplývá jeho věcná legitimace k domožení se nahlédnutí do dokladů této společnosti, a to ani za období, kdy společníkem byl. Při posuzování toho, zda bylo navrhovateli uplatněné právo založeno smlouvou, uzavřenou ve vazbě na smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti PAMAT spol. s r. o., odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva o vedlejším ujednání je neplatná podle § 39 občanského zákoníku, protože se v ní společnost zavázala k něčemu, co jí nepřísluší. Veškeré své doklady a účetnictví má k dispozici a nakládat s nimi může společnost PAMAT spol. s r. o. a nikoliv společnost, jako její společník, byť je společníkem jediným. Na této skutečnosti nemění nic ani to, že jednatelem společnosti PAMAT spol. s r. o. je či byl člen statutárního orgánu společnosti jako jejího jediného společníka.

Jedinou otázkou, kterou dovolatel předkládá k posouzení dovolacímu soudu je, zda se může společnost bránit proti povinnosti poskytnout plnění, ke kterému se zavázala, poukazem na obchodní tajemství. Na řešení této otázky však – jak plyne ze shora uvedeného – odvolací soud napadené usnesení nezaložil.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť navrhovatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a společnosti podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. října 2012

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu