27 Cdo 149/2024 · Nejvyšší soud

Odůvodnění:

1. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 23. 8. 2022 domáhá vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze Družstva vlastníků domu Zdařilá 839/4, bytového družstva (dále jen „družstvo“), konané 25. 5. 2022.

2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 5. 2023, č. j. 68 Cm 94/2022-62, „určil“, že usnesení členské schůze družstva přijatá dne 25. 5. 2022 o povolení opravy v bytě (usnesení č. 5) a o stanovení termínu dokončení celkové rekonstrukce bytu (usnesení č. 7) jsou neplatná [výrok I.], a rozhodl, že družstvo je povinno zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení 25.716 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce navrhovatelky (výrok II.).

3. K odvolání družstva směřujícímu proti výroku II. rozhodnutí soudu prvního stupně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu změnil tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

4. Odvolací soud založil své rozhodnutí na tom, že navrhovatelka a družstvo uzavřeli při jednání konaném 15. 5. 2023 dohodu o předmětu řízení ve smyslu § 10 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Jelikož se účastníci o náhradě nákladů řízení nedohodli, odvolací soud podle § 146 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žádnému z účastníků řízení náhradu nákladů nepřiznal.

5. Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání.

6. Dovolání, které směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně a o nákladech odvolacího řízení, Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl jako objektivně nepřípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].

7. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté dovolatelce odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto, a družstvu tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

9. Náklady, vynaložené v dovolacím řízení družstvem, sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby [vyjádření k dovolání datované 18. 11. 2023]. Za tento úkon právní služby náleží podle § 11 odst. 2 písm. c)

per analogiam

vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), mimosmluvní odměna ve výši její jedné poloviny, jejíž výše činí v projednávané věci při tarifní hodnotě 25.716 Kč [podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 advokátního tarifu] 1.070 Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) v celkové výši 287,70 Kč, tak dovolací soud přiznal družstvu k tíži navrhovatelky 1.657,70 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 10. 7. 2024

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu