2 Azs 93/2024 · Nejvyšší správní soud

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

2 Azs 93/2024 - 21

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Sylvy Šiškeové a Evy Šonkové v právní věci žalobce: R. R., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne

22. 9. 2023, č. j. OAM-456/LE-BA01-VL13-2023, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2024, č. j. 21 Az 34/2023-29, takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností doručenou Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) dne 19. 4. 2024 se žalobce (stěžovatel) domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze označeného v záhlaví. V blanketní kasační stížnosti stěžovatel pouze uvedl, že městský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného o neudělení mezinárodní ochrany.

[2] Kasační stížnost je nepřípustná.

[3] Ze stejnopisu rozsudku přiloženého ke kasační stížnosti plyne, že městský soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Tuto skutečnost NSS ověřil i ve spise městského soudu.

[4] Jak uvedl rozšířený senát v bodě 60 usnesení ze dne 1. 7. 2015, č. j. 5 Afs 91/2012-41, č. 3321/2016 Sb. NSS, kasační stížnost podaná účastníkem, který byl v řízení před krajským soudem procesně úspěšný a který nenamítá, že krajský soud měl výrokem ve věci rozhodnout jinak, je podle § 104 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“), nepřípustná.

[5] Rozšířený senát tento závěr dále rozvinul v bodě 44 usnesení ze dne 26. 3. 2020, č. j. 9 Afs 271/2018-52, č. 4024/2020 Sb. NSS. Zde uvedl, že pro posouzení oprávněnosti stěžovatele podat kasační stížnost není podstatné, jakého výsledku řízení před krajským

2 Azs 93/2024

soudem se dovolává (pokud vůbec), ale jaký výsledek je pro něj objektivně nejpříznivější.

[6] V nynější věci městský soud stěžovatelově žalobě vyhověl a rozhodnutí žalovaného zrušil. Stěžovatel byl tedy v řízení plně procesně úspěšný a dosáhl pro sebe objektivně nejpříznivějšího možného výsledku soudního přezkumu. Ani v řízení o kasační stížnosti by procesně příznivějšího výsledku dosáhnout nemohl. Jeho kasační stížnost je proto subjektivně nepřípustná (§ 104 odst. 2 s. ř. s.) a NSS ji odmítl [§ 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.].

[7] S ohledem na závěr o nepřípustnosti stěžovatelovy kasační stížnosti NSS nerozhodoval o jeho žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti (k tomu přiměřeně např. usnesení NSS ze dne 14. 5. 2008, č. j. 7 Afs 34/2008-103, nebo rozsudek NSS ze dne 25. 7. 2008, č. j. 8 As 16/2008-244), neboť by takový postup nemohl vést k ochraně stěžovatelových procesních práv. Ze stejného důvodu NSS stěžovatele nevyzýval k doplnění důvodů kasační stížnosti podle § 106 odst. 3 s. ř. s.

[8] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. května 2024

Tomáš Kocourek předseda senátu