Legislator Case Law & Legislation
9 Azs 228/2021 ECLI:CZ:NSS:2022:9.Azs.228.2021.26 AI generated

Supreme Administrative Court dismisses asylum appeal as inadmissible due to lack of substantive interest exceeding the applicant's own. The court ruled the applicant's fear of persecution was not sufficiently substantiated. The decision emphasizes that the applicant's personal interest does not justify the appeal. The court applied the standard of reasonable probability for future persecution. The ruling clarifies that participation in a demonstration does not automatically constitute persecution. The court found no grounds for accepting the appeal for substantive review. The decision upholds the lower court's rejection of the asylum claim. The court determined the applicant failed to meet the threshold for protection. The ruling confirms the inadmissibility of the appeal under the relevant procedural law.

Case Number 9 Azs 228/2021
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Inadmissible

Legislator summary

AI generated

The Supreme Administrative Court dismissed the applicant's cassation appeal as inadmissible because it did not substantially exceed the applicant's own personal interests. The applicant, a Turkish Kurd, argued he faced persecution for political participation and requested asylum, but the court found his fears were hypothetical rather than based on concrete facts. The court rejected the claim that the lower court failed to investigate or that evidence was improperly excluded, noting the applicant had not filed specific evidence requests. Consequently, the court ruled that the appeal lacked the necessary legal standing for substantive review.

Legislator headnote

AI generated

§ 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.; § 104a s. ř. s.: A cassation appeal is inadmissible if it does not substantially exceed the applicant's own personal interests, requiring a realistic probability of future persecution rather than hypothetical fears.

Keywords

AI generated
asylum appeal inadmissibility personal interest threshold political persecution claim reasonable probability standard cassation review scope Kurdish minority protection procedural standing requirement

Cited Legislation

AI generated
§ 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.
§ 104a s. ř. s.
[5] Nejvyšší správní soud se nejprve dle § 104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele.
§ 60 odst. 1 větou první s. ř. s.
[11] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s.
§ 120 s. ř. s.
ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.
§ 71 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
mu je neumožnil učinit, Nejvyšší správní soud uvádí, že v žalobě ani jejím doplnění žádné návrhy přes znění § 71 odst. 1 písm. e) s. ř. s. nevznesl.
§ 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
[2] Rozhodnutím označeným v záhlaví žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu dle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

Cited Case Law

AI generated
6 Azs 4/2012-67
[7] Námitka týkající se pronásledování nezakládá přijatelnost kasační stížnosti. Kasační soud se intenzitou jednání ze strany státních orgánů, která zakládá pronásledování, zabýval mimo jiné v rozsudcích z 14. 6. 2012, č. j. 6 Azs 4/2012-67, a z 16. 5. 2013, č. j.
5 Azs 10/2012-68
1 Azs 422/2019-41
1 Azs 422/2019-41, nebo z 26.
7 Azs 162/2018-47
7 Azs 162/2018-47, kde uvedl, že se zkoumá možnost budoucího pronásledování, přičemž se využívá standard přiměřené pravděpodobnosti, což znamená, že možnost musí být reálná, nikoliv hypotetická.
3 Azs 64/2004-58
7 Azs 35/2014-29
1 Azs 105/2008-81
5 Azs 207/2017-36
2 Azs 75/2019-46
9 Azs 15/2008-108
9 Azs 15/2008-108, nebo z 18.
8 Azs 27/2019-52

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

OUTCOME: odmítnuto pro nepřijatelnost MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

9 Azs 228/2021 - 26

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: S. S., zast. JUDr. Denisem Mitrovićem, advokátem se sídlem Mírové náměstí 274, Týniště nad Orlicí, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2021, č. j. OAM-64/LE-BE01-ZA17-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne

26. 10. 2021, č. j. 30 Az 4/2021-49,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce, státní příslušník Turecké republiky, přijel 24. 6. 2020 do ČR z Turecka ukrytý v nákladovém prostoru kamionu. Následující den se dostavil do Zařízení pro zajištění cizinců Bělá - Jezová, kde byl zajištěn Policií České republiky. Poté požádal o mezinárodní ochranu s tím, že je Kurd a v zemi původu mu hrozí pronásledování.

V roce 2019 se účastnil demonstrace proti tureckému vedení svého domovského města, má strach ze zadržení tureckými orgány, cítí se diskriminován a těžko hledá práci.

[2] Rozhodnutím označeným v záhlaví žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu dle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobce napadl toto rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, který ji zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví. Uvedl, že žalobce nebyl azylově relevantním způsobem pronásledován a jeho obavy jsou v hypotetické rovině bez vazby na konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly jakoukoliv hrozbu.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

9 Azs 228/2021

[3] Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Tvrdí, že krajský soud nesprávně posoudil možnost udělení mezinárodní ochrany, protože mu v případě návratu do Turecka hrozí nebezpečí pronásledování za uplatňování jeho politických práv a v minulosti již pronásledován byl. Jako Kurd nenalezne účinnou ochranu proti pronásledování ani v jiné části země. Žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav, jelikož vycházel ze zastaralých informací. Krajský soud v rozporu se zákonem zamítl stěžovatelovy důkazní návrhy, respektive mu je neumožnil označit, a nepoučil jej, že tak učinit má.

[4] Žalovaný se ztotožnil s rozsudkem krajského soudu a odkázal na své rozhodnutí a správní spis.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[5] Nejvyšší správní soud se nejprve dle § 104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou. Nepřijatelnost kasační soud podrobně vyložil v usnesení z 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se může jednat v typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.

[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.

[7] Námitka týkající se pronásledování nezakládá přijatelnost kasační stížnosti. Kasační soud se intenzitou jednání ze strany státních orgánů, která zakládá pronásledování, zabýval mimo jiné v rozsudcích z 14. 6. 2012, č. j. 6 Azs 4/2012-67, a z 16. 5. 2013, č. j.

5 Azs 10/2012-68, č. 2918/2013 Sb. NSS. Stěžovatel se účastnil jedné demonstrace, a ačkoli to tvrdí, za účast na ní nebyl pronásledován. Pokud jde o obavu z pronásledování, tak její odůvodněností se Nejvyšší správní soud ve své judikatuře již rovněž zabýval, například v rozsudcích z 16. 6. 2020, č. j. 1 Azs 422/2019-41, nebo z 26. 7. 2018, č. j. 7 Azs 162/2018-47, kde uvedl, že se zkoumá možnost budoucího pronásledování, přičemž se využívá standard přiměřené pravděpodobnosti, což znamená, že možnost musí být reálná, nikoliv hypotetická. K (ojedinělé) účasti na politickém shromáždění dále srov. např. rozsudky z 20. 4. 2004, č. j. 3 Azs 64/2004-58, č. 642/2005 Sb. NSS., a z 27. 3. 2014, č. j. 7 Azs 35/2014-29. Na okraj soud poznamenává, že není pravda, že se krajský soud nezabýval uplatňováním politických práv a jeho následky. Naopak uvedl, že za jejich uplatnění nebyl stěžovatel azylově relevantním způsobem pronásledován.

[8] Otázkou nedostatečně zjištěného skutkového stavu a zastaralých informací se Nejvyšší správní soud zabýval opakovaně, například v rozsudcích ze 4. 2. 2009, č. j. 1 Azs 105/2008-81, č. 1825/2009 Sb. NSS, nebo z 25. 4. 2019, č. j. 5 Azs 207/2017-36. Situací kurdské menšiny po pokusu o státní převrat a po vpádu ozbrojených sil Turecka do severní Sýrie se kasační soud již zabýval například v usnesení ze 7. 11. 2019, č. j. 2 Azs

9 Azs 228/2021 - 27 pokračování 75/2019-46. K námitce, že krajský soud zamítl důkazní návrhy stěžovatele, resp. mu je neumožnil učinit, Nejvyšší správní soud uvádí, že v žalobě ani jejím doplnění žádné návrhy přes znění § 71 odst. 1 písm. e) s. ř. s. nevznesl. Při jednání před krajským soudem byl zástupce stěžovatele (advokát) výslovně dotázán, zda má důkazní návrhy, ale opět žádné neměl. Kasační soud se opomenutými důkazy a dokazováním před soudem zabýval mimo jiné v rozsudcích z 1. 4. 2008, č. j. 9 Azs 15/2008-108, nebo z 18. 6. 2019, č. j. 8 Azs 27/2019-52.

[9] V projednávané věci nebyl dán důvod pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem podstatně vlastní zájmy stěžovatele nepřesahuje.

IV. Závěr a náklady řízení [10] Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou podle § 104a s. ř. s.

[11] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady v řízení o kasační stížnosti nevznikly. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. března 2022

JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu