3 Azs 66/2022 · Nejvyšší správní soud

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

3 Azs 66/2022 - 33

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: M. K., zastoupený Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou se sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. 2. 2022, č. j. 66 Az 3/2021-25, takto:

I. Kasační stížnost s e odmítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 25. 10. 2021, č. j. OAM-740/ZA-ZA11-ZA03- 2021 neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobu podanou proti tomuto rozhodnutí pak zamítl krajský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem. Tento rozsudek žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností.

[2] Kasační stížnost byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, a stěžovatel je rovněž zastoupený advokátkou. Nejvyšší správní soud nicméně dospěl k závěru, že kasační stížnost je nepřípustná podle § 104 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

[3] Nejvyšší správní soud ve své judikatuře již mnohokrát zdůraznil, že kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví a musí tedy kvalifikovaným způsobem zpochybňovat právě rozhodnutí,

3 Azs 66/2022

proti němuž byla podána. Kasační námitky proto nelze nahradit doslovným převzetím textu žaloby, neboť žalobní námitky směřovaly proti jinému rozhodnutí, než je rozhodnutí přezkoumávané Nejvyšším správním soudem (srov. rozsudky a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2007, č. j. 8 Afs 106/2006-58, ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019-63, publ. pod č. 4051/2020 Sb. NSS, ze dne 23. 9. 2020, č. j. 3 Azs 246/2019-26, ze dne 13. 10. 2020, č. j. 8 Afs 77/2020-30, ze dne 21. 1. 2021, č. j. 7 Azs 368/2020-28, ze dne 24. 3. 2021, č. j. 1 Afs 273/2019-50, ze dne 14. 1. 2022, č. j. 5 Afs 330/2020-46). Aby tedy byla kasační stížnost způsobilá věcného projednání, musí se její důvody vztahovat nikoli k napadenému správnímu rozhodnutí, ale k rozhodnutí soudu. V usnesení ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019-63, publ. pod č. 4051/2020 Sb. NSS, Nejvyšší správní soud uvedl, že i pokud žalovaný a krajský soud dospěli ke stejnému závěru, „nepředpokládá se, že žalobce jen vezme text žaloby, v níž případně změní slovo ´žalobce´ za slovo ´stěžovatel´, a zašle jej Nejvyššímu správnímu soudu pod novým názvem ´kasační stížnost´. V kasačním řízení je stanoveno povinné zastoupení advokátem především proto, aby kasační stížnosti byly sepsány právním profesionálem a byly argumentačně na úrovni. Pokud by se povinné zastoupení v kasačním řízení mělo vyčerpat tím, že advokát provede v textu žaloby výše popsané kosmetické změny a označí ji za kasační stížnost, stalo by se pouhou formalitou.“ Řízení o kasační stížnosti proto nelze považovat za druhý pokus „ještě jednou a z pohledu stěžovatele lépe uvážit o tomtéž“ (srov. rozsudek tohoto soudu ze dne 18.

7. 2019, č. j. 1 Afs 44/2019-41). Převezme-li tedy stěžovatel do kasační stížnosti pouze text žaloby, ve kterém změní jen své procesní pojmenování a doplní označení krajského soudu, je její odmítnutí nutným důsledkem, který plně odpovídá účelu zákonné úpravy institutu kasační stížnosti.

[4] O takovou kasační stížnost jde i v nyní posuzované věci. Rozdíly mezi ní a žalobou jsou minimální a spočívají jen ve změně označení rozhodnutí, které má Nejvyšší správní soud přezkoumat a doplnění některých informací v závěru odůvodnění kasační stížnosti, které ovšem svou povahou představují pouze parafráze žalobních tvrzení. Oproti textu žaloby stěžovatel v samém závěru kasační stížnosti pouze dodal, že krajský soud jeho námitkám nepřisvědčil a zopakoval, že je s ohledem na svou kurdskou národnost diskriminován. Dále (shodně s žalobou) uvedl, že by se v případě konfliktu na místní bezpečnostní složky neobrátil, neboť by jeho právům neposkytly dostatečnou, respektive žádnou ochranu a odkázal na čl. 8 a č. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dodal, že ani krajský soud, ani žalovaný se dostatečně nevypořádali s otázkou diskriminace na území Turecka, a to bez jakékoliv další konkretizace tohoto tvrzení. Stěžovatel tedy na argumentaci krajského soudu nijak nereagoval a omezil se jen na opakování svých žalobních tvrzení, jež opět spočívají v popisu protikurdských nálad v turecké společnosti s poukazem na trestní stíhaní bývalých i současných členů prokurdské politické strany HDP, respektive jsou jen výrazem nesouhlasu stěžovatele s napadeným rozsudkem bez bližší argumentace. Nejedná se proto o kasační námitky ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s.

3 Azs 66/2022 - 34 pokračování

[5] Lze tedy uzavřít, že kasační stížnost zcela zjevně míří pouze proti rozhodovacím důvodům žalovaného správního orgánu a nikoli proti rozhodovacím důvodům krajského soudu, a opírá se tak jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 odst. 1 s. ř. s. Podle ustanovení § 104 odst. 4 s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

[6] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.

[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 26. května 2022

Mgr. Radovan Havelec předseda senátu