Vol 62/2018 · Nejvyšší správní soud

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Volby - neplatnost voleb a hlasování

Vol 62/2018 - 8

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj), Miloslava Výborného a Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: K. O., proti odpůrcům: 1) Ing. Miloš Zeman, Hrad I. nádvoří č. p. 1, Hradčany, Praha 1, 2) Ivana Zemanová, Hrad I. nádvoří č. p. 1, Hradčany, Praha 1, oba zastoupeni JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem Vyšehradská 21, Praha 2, a 3) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, ve věci „stížnosti na průběh prezidentských voleb“,

takto:

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Navrhovatel podal dne 6. 2. 2018 stížnost na průběh prezidentských voleb, kterou blíže neodůvodnil a pouze uvedl, že ji následně doplní.

[2] Dle § 66 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, je třeba návrh na neplatnost volby prezidenta podat nejpozději 7 dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí. Celkový výsledek volby prezidenta je vyhlášen uveřejněním zápisu Státní volební komise o výsledku volby prezidenta sdělením ve Sbírce zákonů (§ 57 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky).

[3] Návrh je nutno podat ve stanovené lhůtě přímo u příslušného orgánu, tzn. u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována pouze tehdy, jestliže je návrh doručen soudu v poslední den lhůty, a to do 16:00 (§ 73 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky). Celkový výsledek volby prezidenta republiky konané ve dnech 12. a 13. ledna 2018 (I. kolo) a ve dnech 26. a 27. ledna 2018 (II. kolo) byl vyhlášen a uveřejněn sdělením ve Sbírce zákonů pod č. 16/2018 Sb., s datem rozeslání dne 30. 1. 2018. Dnem následujícím začala navrhovateli běžet lhůta v délce 7 dnů k podání návrhu na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky. Tato lhůta uplynula dne 6. 2. 2018 v 16:00 hodin. Nejpozději v tento okamžik tedy bylo třeba návrh doručit Nejvyššímu správnímu soudu. Vol 62/2018

[4] Navrhovatel sice doručil svoji blanketní volební stížnost včas, avšak nevyplývá z ní, Pz jakých důvodů stěžovatel prezidentské volby napadá. Řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb je zvláštním typem řízení, které je mimo jiné vázáno krátkými lhůtami, a to jak pro napadení voleb, tak pro rozhodnutí o takových návrzích ze strany soudu [viz §

90 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejvyšší správní soud rovněž vychází ve své judikatuře z toho, že lhůta pro podání návrhu ve věcech volebních je lhůtou hmotněprávní (srov. např. usnesení ze dne 22. 6. 2006, č. j. Vol 69/2006 - 9). Smyslem této krátké lhůty je nevyvolávat po neúměrně dlouhou dobu pochybnosti o zákonnosti průběhu voleb (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne

13. 12. 2012, č. j. Vol 11/2012 - 63, publ. pod č. 2795/2013 Sb. NSS). Tuto skutečnost jako ústavně chráněnou hodnotu uznal v poněkud jiném kontextu voleb do Senátu Parlamentu České republiky i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 29. 10. 1996, sp. zn. III. ÚS 275/96, ve kterém ji označil za celospolečenský a ústavně zcela konformní zájem, proti němuž neobstojí případné individuální zájmy stěžovatele.

[5] Ostatně i celá konstrukce procesu rozhodování o návrzích ve volebním soudnictví a její konkrétní projevy v s. ř. s. (nepřípustnost návrhu podaného k nepříslušnému soudu podle § 92 s. ř. s. či nemožnost prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu podle § 93 odst.

3 s. ř. s.) odrážejí skutečnost, že v zákonem dané lhůtě má navrhovatel povinnost podat návrh takovým způsobem, aby o něm soud mohl rovnou rozhodnout.

[6] Navrhovatel ovšem na tyto požadavky rezignoval a podáním blanketního návrhu se v podstatě pokusil obejít striktní stanovení lhůty pro podání volebního návrhu. Nejvyšší správní soud se ovšem nemůže zabývat návrhem, který neobsahuje žádné důvody jeho podání; stejně tak není z výše uvedených důvodů povinen navrhovatele vyzývat k doplnění takového návrhu stížnosti. Takový návrh je namístě pouze odmítnout pro neodstranitelnou vadu [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].

[7] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. února 2018

Tomáš Langášek předseda senátu