Vol 13/2018 · Nejvyšší správní soud

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Volby - neplatnost voleb a hlasování

Vol 13/2018 - 5

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj), Miloslava Výborného a soudkyně Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: L. G., ve věci „stížnosti na porušení volebního zákona v 2. kole prezidentských voleb“,

takto:

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Dne 31. 1. 2018 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen návrh nadepsaný „stížnost na porušení volebního zákona v 2. kole prezidentských voleb“. Navrhovatelka si tímto návrhem stěžuje, že dne 26. 1. 2018, tedy v první den druhého kola prezidentských voleb, měla v poštovní schránce volební leták kandidáta Jiřího Drahoše. Na základě informací od členky okrskové volební komise se domnívá, že příznivci Jiřího Drahoše doručili tento leták i do dalších poštovních schránek v okolí jejího bydliště. Podle navrhovatelky by v den voleb neměly být do poštovních schránek vhazovány letáky žádného kandidáta na prezidenta, proto podala tuto stížnost.

[2] Podle § 66 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů, se podáním návrhu na neplatnost volby prezidenta může domáhat ochrany u soudu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, každý občan zapsaný do stálého seznamu, zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan. Podle odst. 2 platí, že návrh na neplatnost volby prezidenta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby prezidenta.

[3] Navrhovatelka svůj návrh nadepsala jako stížnost na porušení volebního zákona. Z návrhu však nevyplývá, že by se domáhala vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky, ostatně brojí proti postupu, který přisuzuje příznivcům poraženého kandidáta Vol 13/2018

Jiřího Drahoše, nikoli proti zvolení vítězného kandidáta Miloše Zemana. Jiný návrh než návrh na neplatnost volby prezidenta však v rámci soudního přezkumu voleb prezidenta republiky podat nelze. Navrhovatelka chce patrně pouze upozornit Nejvyšší správní soud na jev, který pokládá za nezákonný. Nejvyšší správní soud však připomíná, že podle čl. 2 odst. 3 Ústavy mohou státní orgány, včetně Nejvyššího správního soudu, uplatňovat státní moc pouze způsoby, které stanoví zákony. Pravomoc prošetřovat obecné stížnosti na průběh volby prezidenta republiky, které nesměřují k vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky, však zákon Nejvyššímu správnímu soudu nesvěřuje.

[4] Nejvyšší správní soud proto musel navrhovatelčin návrh odmítnout, neboť navrhovatelka se zde domáhá něčeho, co zákonná úprava vůbec neumožňuje, a jde tedy v širším slova smyslu o návrh nepřípustný [§ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]; k tomu viz např. usnesení ze dne 14. 11. 2013, č. j. Vol 120/2013 - 42. Vzhledem k tomu, že v návrhu není ani uvedeno, kdo by měl být odpůrcem, jednal Nejvyšší správní soud pouze s navrhovatelkou coby jedinou účastnicí řízení.

[5] Pouze na okraj Nejvyšší správní soud připomíná k předmětu stížnosti, že některé volební zákony skutečně znaly v minulosti institut takzvaného „volebního ticha“, tedy ukončení volební kampaně a zákaz volební agitace v době 48 hodin před zahájením voleb a ve dny voleb (viz § 16 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění účinném do 31. 7. 2000), ovšem tato úprava se týkala voleb do Parlamentu České republiky a zákonodárce ji i ve vztahu k nim zrušil zákonem č. 204/2000 Sb. Naopak podle § 35 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky platí, že volební kampaň začíná dnem vyhlášení volby prezidenta a končí teprve dnem vyhlášení celkových výsledků volby prezidenta.

[6] Podle ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. února 2018

Tomáš Langášek v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kristýna Klimešová, DiS.