3 Ads 59/2012 · Nejvyšší správní soud

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Sociální ochrana – Sociální pomoc

3 Ads 59/2012 - 33

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: M. R., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o přezkoumání rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru sociální péče, ze dne 14. 11. 2011, č. j. MMB/0395307/2011, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2012, č. j. 33 A 6/2012 – 20, takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 14. 11. 2011, č. j. MMB/0395307/2011, ve věci nepřiznání dávky mimořádné okamžité pomoci. Kasační stížnost žalobce podal, aniž by byl zastoupen advokátem. Současně požádal o ustanovení advokáta soudem.

Usnesením ze dne 17. 12. 2012, č. j. 3 Ads 59/2012 – 28, Nejvyšší správní soud návrh žalobce na ustanovení zástupce zamítl a zároveň jej vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení předložil plnou moc udělenou advokátu pro zastupování v řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud žalobce dále vyzval k doplnění důvodů kasační stížnosti podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. i návrhu výroku rozsudku. Zároveň jej poučil o následcích nesplnění výzvy. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 28. 12. 2012, ten na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, plnou moc nepředložil ani do dne rozhodnutí soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být podle § 105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo

3 Ads 59/2012

o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

V projednávané věci byla kasační stížnost podána osobou oprávněnou (§ 102 s. ř. s.) a byla podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.). Žalobce však nebyl zastoupen advokátem, i když je v řízení o kasační stížnosti toto zastoupení povinné. Nejvyšší správní soud jej vyzval k odstranění vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě, žalobce ale výzvu soudu nerespektoval.

Nedoložení plné moci k zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti je svojí povahou odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který se však ani na výzvu soudu nepodařilo odstranit a v řízení o kasační stížnosti tak není možno pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s ve spojení s §

120 s. ř. s.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky (§ 53 odst.

3 s. ř. s.).

V Brně dne 6. února 2013

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu