1 As 65/2012 · Nejvyšší správní soud

OUTCOME: zamítnuto MATTER: Stavební zákon

1 As 65/2012 - 42

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: STOP černým skládkám, o.s., se sídlem Šimanov 67, Větrný Jeníkov, zastoupeného JUDr. Eliškou Vranou, advokátkou se sídlem Na Hřebenech II, 1718/8, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2010, čj. KUJI 55909/2010, sp. zn. OUP 232/2010 Cí-3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2012, čj. 31 A 66/2010 – 196, takto:

I. Kasační stížnost s e zamítá.

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění :

[1] Žalobce se u krajského soudu domáhal přezkumu rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví. Po předchozím procesním vývoji a zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků krajský soud vyzval žalobce usnesením ze dne 7. 2. 2012, čj. 31 A 66/2010-192, aby ve lhůtě 15 dnů zaplatil soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Současně ho poučil, že v případě nezaplacení soudního poplatku bude řízení zastaveno. Protože žalobce soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, krajský soud řízení o žalobě zastavil usnesením označeným v záhlaví.

1 As 65/2012 - 43

[2] Proti usnesení o zastavení řízení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost z důvodu dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tj. nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Jedinou kasační námitkou stěžovatele je tvrzení, že poté, co byl vyzván k zaplacení soudního poplatku, tento dodatečně zaplatil vylepením kolkových známek na usnesení krajského soudu ze dne 7. 2. 2012. Nepopírá, že tak učinil až po vydání rozhodnutí o zastavení řízení (vydáno 7. 3. 2012), nicméně stalo se tak prý ještě před nabytím právní moci napadeného usnesení.

[3] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

[4] Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti, a to v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.); neshledal přitom vadu, kterou by se musel zabývat i bez návrhu.

[5] Kasační stížnost není důvodná.

[6] Podle § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.

[7] Z obsahu předloženého soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující rozhodné skutečnosti. Protože stěžovatel v soudem stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, rozhodl krajský soud o zastavení řízení, a to usnesením ze dne 7. 3. 2012 vydaným podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 věta za středníkem zákona o soudních poplatcích. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 13. 3. 2012 (doručenka na č. l. 197 soudního spisu). Zdejší soud nepominul skutečnost, že tento údaj vyplývá z tzv. druhopisu dodejky, tedy nikoliv prvotního dokladu o doručení. Den doručení však není nikterak sporný, ostatně sám stěžovatel v kasační stížnosti uvádí právě toto datum jako datum doručení napadeného usnesení.

[8] Poplatkovou povinnost lze dodatečně splnit nejpozději týž den, kdy došlo k nabytí právní moci usnesení o zastavení řízení, tj. kdy došlo k doručení usnesení o zastavení řízení poslednímu z účastníků řízení. Podle § 54 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 55 odst. 5 s. ř. s. platí, že usnesení, které bylo doručeno účastníkům, je v právní moci. V posuzovaném případě právní moc usnesení o zastavení řízení prokazatelně nastala dnem 13. 3. 2012 (žalovanému bylo usnesení doručeno již 9. 3. 2012).

[9] Dobrodiní § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích by proto bylo možno použít pouze v případě, pokud by soudní poplatek byl zaplacen do konce dne, ve kterém nabylo takové rozhodnutí právní moci (tj. zde do konce 13. 3. 2012). Tvrdí-li však sám stěžovatel hned na několika místech kasační stížnosti, že soudní poplatek uhradil 14. 3. 2012 formou vylepení kolkových známek na výzvě krajského soudu k jeho zaplacení, sám potvrzuje, že soudní poplatek zaplatil až poté, co usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci.

[10] Nutno navíc upozornit (aniž by to již na věci mohlo cokoliv změnit), že ani datum, které uvádí stěžovatel (14. 3. 2012), nelze považovat za skutečný den zaplacení soudního

1 As 65/2012 - 44

poplatku. Okamžik zaplacení kolkem je určen teprve znehodnocením (obliterací) kolkové známky soudem (viz rozsudek NSS ze dne 17. 4. 2008, čj. 5 Afs 1/2007 - 172, publ. pod č. 2328/2011 Sb. NSS).

[11] Krajský soud proto již nemohl napadené usnesení podle § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích zrušit a vydat v této věci jakékoli další rozhodnutí. Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku nabylo právní moci dne 13. 3. 2012 a tento den byl také posledním dnem pro zaplacení soudního poplatku. Posledním okamžikem tohoto dne poplatková povinnost zanikla.

[12] Zdejší soud proto shledal jedinou kasační námitku nedůvodnou.

[13] Nad rámec nezbytně nutného zdejší soud uvádí, že právní úpravu placení soudních poplatků je ve vztahu k účastníkům řízení možno hodnotit jako značně benevolentní (dodatečná možnost zaplatit poplatek na výzvu soudu ve lhůtě stanovené soudem, další možnost zaplatit soudní poplatek do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku). Soud přitom při stanovení lhůty k zaplacení soudního poplatku postupuje tak, aby byla uvedená lhůta přiměřená požadovanému úkonu (soudcovská lhůta). Její délka závisí na úvaze konkrétního soudce. V posuzované věci poplatková povinnost vznikla již podáním žaloby dne 7. 9. 2010. Stěžovateli byla k dodatečnému splnění poplatkové povinnosti poskytnuta patnáctidenní lhůta, a to na základě výzvy, která byla zástupkyni stěžovatele doručena dne 15. 2. 2012. Z předloženého spisového materiálu však vyplývá, že krajský soud přikročil k vydání usnesení o zastavení řízení až dne 7. 3. 2012, usnesení bylo doručeno až 13. 3. 2012. Po celou tuto dobu měl stěžovatel možnost soudní poplatek uhradit.

[14] Platební nekázeň projevující se nezaplacením soudního poplatku ihned při podání žaloby ve správním soudnictví je sama o sobě nežádoucím jevem, mj. z toho důvodu, že soudy zatěžuje v jejich rozhodovací činnosti. Pokud pak účastník řízení v této nekázni pokračuje i přes výzvu soudu a přes upozornění na s tím spojené procesní důsledky, jedná se o jednání, za které nutně musí nést procesní odpovědnost.

[15] Ze všech shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je nedůvodná, a proto ji dle § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.

[16] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel, který neměl v tomto řízení úspěch, nemá na jejich náhradu právo. Žalovanému nevznikly v řízení o kasační stížnosti žádné náklady, a proto mu Nejvyšší správní soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

[17] Na závěr lze jen poznamenat, že na zaplacení soudního poplatku z této kasační stížnosti soud netrval, neboť opak by znamenal jen další řetězení téhož problému a nebyl by v souladu se zásadou hospodárnosti řízení (viz též rozsudek NSS ze dne 28. 4. 2004, čj. 6 Azs 27/2004 - 41, publ. pod č. 486/2005 Sb. NSS).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

1 As 65/2012 - 45

V Brně dne 27. června 2012

JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu