Legislator Case Law & Legislation
Nao 106/2010 ECLI:CZ:NSS:2011:Nao.106.2010.41 AI generated

Court dismisses appeal on impropriety claim as judge's prior rulings do not constitute bias under law.

Case Number Nao 106/2010
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Supreme Administrative Court dismissed the appellant's request to disqualify a judge from a social protection case. The appellant argued the judge was biased due to having previously ruled on two of his cases, claiming confusion and unfairness. The court held that prior rulings in other matters do not constitute grounds for disqualification under the relevant statute, as the judge had no direct interest or prior involvement in the current proceedings.

Legislator headnote

AI generated

§ 8 odst. 1 s. ř. s.; Prior rulings by a judge in other cases involving the same parties do not constitute grounds for disqualification under the Code of Administrative Procedure.

Keywords

AI generated
administrative procedure impropriety of judge disqualification grounds prior rulings social protection bias assessment code of administrative procedure

Cited Legislation

AI generated
§ 8 odst. 1 s. ř. s.
Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán Nao 106/2010 - 42
§ 8 odst. 5 s. ř. s.
Věc, doručená Městskému soudu v Praze, byla v souladu s § 8 odst. 5 s. ř. s. postoupena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti.
čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

Cited Case Law

AI generated
53/2004 Sb. NSS

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

OUTCOME: nepodjatý soudce MATTER: Sociální ochrana – Sociální pomoc

Nao 106/2010 - 41

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: Ing. J. M., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2009, čj. MHMP55613/2009, o námitce podjatosti soudkyně vznesené žalobcem, takto:

Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Miroslava Hrehorová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cad 75/2009.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2009, čj. MHMP55613/2009, kterým zamítl odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10 ze dne 10. 12. 2008, čj. 42754/2008/AAJ, na základě kterého byl žalobci snížen doplatek na bydlení.

Podáním ze dne 3. 12. 2010, nazvaným „Návrh na změnu soudce JUDr. Miroslava Hregorové ve věci čj. 1 Cad 75/2009 a 1 Cad 76/2009“ se žalobce domáhal, aby Městský soud v Praze svěřil jeho případy „do kompetence“ jiného soudce. Své podání odůvodnil tím, že soudkyně již v minulosti rozhodovala ve dvou jeho věcech a v souvislosti s nimi uvedl, že z nich „byla jednoznačně patrná zmatečnost a jednoznačná rozhodnutí v můj neprospěch. Soudkyně vůbec nebrala ani v jedné kauze mé podklady, návrhy a petitní požadavky, včetně návrhu na přibrání soudního znalce“.

K námitce podjatosti se vyjádřila soudkyně JUDr. Miroslava Hregorová tak, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci a není jí známa žádná skutečnost, pro kterou by byl dán důvod pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí ve věci sp. zn. 1 Cad 75/2009.

Věc, doručená Městskému soudu v Praze, byla v souladu s § 8 odst. 5 s. ř. s. postoupena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti.

Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán Nao 106/2010 - 42

důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Za poměr k věci se stabilně považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů z ničeho nevyplynul.

Soudkyně JUDr. Miroslava Hrehorová se rovněž nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení: „předchozí soudní řízení“ je totiž třeba chápat nikoli časově (tedy jako jakékoliv řízení před správním soudem, jehož byl žalobce případně účastníkem a v němž by se soudce podílel na rozhodování), nýbrž instančně (shodně srov. rozhodnutí publikované pod č. 53/2004 Sb. NSS). O tento případ se ale jednat ani nemůže, neboť Městský soud v Praze v dané věci rozhoduje jako soud I. stupně, a je tedy vyloučeno, aby se jeho soudce podílel na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen mimořádně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Žalobce shledával podjatost JUDr. Hregorové v tom, že rozhodovala u městského soudu „dvě jeho věci“, blíže nespecifikované. Není zřejmé, zda má žalobce na mysli rozhodnutí - postup soudce v řízení o projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech. Nic to však nemění na tom, že ani jeden z uvedených případů není dle § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem k vyloučení soudce.

Žalobce rovněž v námitce podjatosti namítal procesní pochybení soudkyně a zmatečnost rozhodnutí, neuvedl však, kterých řízení se tato údajná pochybení týkala. Znovu je třeba zopakovat, že z poslední věty § 8 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech, i když se jedná o věci stejných účastníků. Žalobce námitku podjatosti neodůvodnil žádnými konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům uvedeným v § 8 odst. 1 s. ř. s. Tyto skutečnosti nevyplývají ani z obsahu soudního spisu.

Za situace, kdy ani dotčená soudkyně neshledala existenci skutečností, jež by mohly být důvodem její podjatosti, a vzhledem ke shora uvedenému neshledal Nejvyšší správní soud důvodným návrh žalobce na vyloučení soudkyně Městského soudu v Praze Nao 106/2010 - 43

JUDr. Miroslavy Hrehorové z projednávání a rozhodování věci vedené u městského soudu pod sp. zn. 1 Cad 75/2009.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 6. ledna 2011 JUDr. Michal Mazanec předseda senátu