Legislator Case Law & Legislation
4 Ads 150/2010 ECLI:CZ:NSS:2011:4.Ads.150.2010.76 AI generated

4 Ads 150/2010 · Nejvyšší správní soud

Case Number 4 Ads 150/2010
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: JUDr. Z. A., proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 4/2020, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2009, č. j. 10 Ca 254/2008 - 25, takto:

Legislator headnote

AI generated

4 Ads 150/2010 · Nejvyšší správní soud: Kasační stížnost je podle § 102 a násl. s. ř. s. přípustná (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2005, č. j. 2 Afs 95/2005 - 110, www.nssoud.cz), přičemž je i důvodná.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

OUTCOME: zrušeno a vráceno MATTER: Sociální ochrana – Zdravotní pojištění

4 Ads 150/2010 - 76

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: JUDr. Z. A., proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 4/2020, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2009, č. j. 10 Ca 254/2008 - 25, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2009, č. j. 10 Ca 254/2008 - 25, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 3. 2009, č. j. 10 Ca 254/2008 - 25, zamítl návrh žalobce na prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu. Soud uvedl, že žalobce dne 3. 10. 2008 podal žalobu, kterou napadá rozhodnutí rozhodčího orgánu žalované ze dne 25. 6. 2008, č. j. 461/08/Ld. Usnesením ze dne 4. 11. 2008, č. j. 10 Ca 254/2008 - 8, doručeným dne 7. 11. 2008, byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě do 7 dnů zaplatil soudní poplatek z podané žaloby. Přípisem ze dne 12. 11. 2008 žalobce požádal o prodloužení lhůty a na základě toho mu byla usnesením ze dne 1. 12. 2008, č. j. 10 Ca 254/2008 - 21, prodloužena lhůta k zaplacení soudního poplatku do 31. 12. 2008. Žalobce přitom ve stanovené lhůtě poplatek nezaplatil, nicméně opětovně požádal prodloužení lhůty k jeho zaplacení. Tomuto návrhu, ale soud nevyhověl, neboť jej neshledal důvodným. Nejde totiž podle něho o úkon, který by musel žalobce učinit osobně, takže není nezbytné prodlužovat lhůtu k zaplacení soudního poplatku.

V kasační stížnosti žalobce (dále též „stěžovatel“) obecně namítl, že postup soudu byl protiústavní. Stěžovatel přitom dále argumentoval skutečnostmi, které s posuzovanou

4 Ads 150/2010 - 77

věcí nijak nesouvisí. Navrhl však, aby Nejvyšší správní soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2009, č. j. 10 Ca 254/2008 - 25, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Kasační stížnost je podle § 102 a násl. s. ř. s. přípustná (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2005, č. j. 2 Afs 95/2005 - 110, www.nssoud.cz), přičemž je i důvodná.

Nejvyšší správní soud shledal v postupu Městského soudu v Praze vady, ke kterým je ve smyslu § 109 odst. 3 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Konkrétně se jedná o zmatečnost řízení před soudem, která je uvedena v § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.

Stěžovatel napadl žalobou rozhodnutí rozhodčího orgánu žalované, kterým nebylo vyhověno jeho žádosti o prominutí penále na pojistném na veřejné zdravotní pojištění předepsané příslušným výkazem nedoplatků. Je tedy zřejmé, že toto rozhodnutí bylo vydáno ve věci pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Tato skutečnost vyplývá jak z obsahu žaloby, tak i z napadeného rozhodnutí a dalších písemností obsažených ve spise. Podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se od poplatku osvobozují mj. řízení ve věcech pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a proto žaloba nepodléhala poplatkové povinnosti. Pro postup soudu, který nejprve stěžovatele vyzval, aby uhradil soudní poplatek a dále rozhodoval o jeho návrzích na prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku, tudíž chyběly podmínky řízení. Stěžovatel neměl být vyzýván k zaplacení soudního poplatku, takže nebylo na místě ani rozhodovat o návrzích na prodloužení lhůty k jeho zaplacení. Řízení o zaplacení soudního poplatku proto bylo zmatečné.

S ohledem na uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že je dán důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Proto podle § 110 odst.

1 věty první s. ř. s. napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm je tento soud podle § 110 odst. 3 s. ř. s. vázán výše vysloveným právním názorem. V dalším řízení tudíž nebude na zaplacení soudního poplatku trvat.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodne podle § 110 odst. 2 věty první s. ř. s. Městský soud v Praze v novém rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. února 2011

JUDr. Marie Turková předsedkyně senátu

4 Ads 150/2010 - 78