3 Ads 164/2010 · Nejvyšší správní soud

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Služební poměr

3 Ads 164/2010 - 23

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: J. Č., zastoupeného Mgr. Richardem Polmou, advokátem se sídlem Křížkové schody 67, Mladá Boleslav, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, o přezkoumání rozhodnutí generálního ředitele Generálního ředitelství cel ze dne

30. 3. 2010, čj. 11234/2010-900000-401, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2010, č. j. 10 Ad 13/2010 – 12, takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 3. 6. 2010 domáhal zrušení rozhodnutí generálního ředitele Generálního ředitelství cel ze dne 30. 3. 2010, čj. 11234/2010-900000-401, ve věci přiznání náhrady nákladů na výživu pozůstalých po zemřelém J. Č. ml. Žalobce však nesplnil svoji poplatkovou povinnost podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, splatnou podle § 7 odst. 1 zákona podáním žaloby. Neučinil tak ani následně na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku. Městský soud v Praze proto řízení usnesením zastavil podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.).

V usnesení byl žalobce řádně poučen o možnosti podat kasační stížnost do dvou týdnů od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Žalobce napadl usnesení Městského soudu v Praze podáním předaným k poštovní přepravě dne 8. 12. 2010 označeným jako „odvolání“. V něm se domáhal zrušení usnesení a vrácení věci zpět Městskému soudu v Praze. Nejvyšší správní soud předně zdůrazňuje, že odvolání není opravným prostředkem přípustným ve správním soudnictví. Ačkoli je jinak v řízení podle občanského soudního řádu proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku obecně přípustné, do katalogu opravných prostředků ve správním soudnictví nepatří ani speciálně v oboru soudních poplatků. Ustanovení § 14 zákona č. 549/1991 Sb. výslovně stanoví, že odvolání proti usnesením ve věcech poplatků

3 Ads 164/2010 - 24

vydaným soudy ve správním soudnictví není přípustné. Proti tomuto usnesení správního soudu je tudíž třeba brojit opravným prostředkem soudního řádu správního – kasační stížností.

Podle § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, je podání nutno posoudit podle jeho obsahu, i když je nesprávně označeno. Nejvyšší správní soud proto podání žalobce posoudil jako kasační stížnost proti usnesení krajského soudu a přistoupil k hodnocení dalších podmínek řízení.

Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.

Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Nejvyšší správní soud z doručenky poštovní zásilky obsahující napadené usnesení Městského soudu v Praze zjistil, že usnesení bylo zástupci žalobce doručeno v pátek dne

19. 11. 2010 v souladu s § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s. Tento den byl tedy dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu § 40 odst.

1 s. ř. s. Den následující po dni doručení je podle tohoto ustanovení považován za první den běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 2 s. ř. s. Konec lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu § 40 odst. 2 s. ř. s. pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty - tj. dnem doručení, a to na pátek 3. 12. 2010. Zákonná lhůta uplynula žalobci marně, kasační stížnost podaná dne 8. 12. 2010 je opožděná. Nejvyšší správní soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. února 2011

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu