9 Afs 55/2010 · Nejvyšší správní soud

OUTCOME: odmítnuto MATTER: Poplatky

9 Afs 55/2010 - 28

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: M. O. proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor správní, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne

4. 2. 2010, č. j. JMK 127170/2009, sp. zn. S-JMK 127170/2009 OSP, o návrhu na náhradu škody, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2010, č. j. 29 A 54/2010 – 16, takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou k poštovní přepravě dne 23. 6. 2010 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 28. 5. 2010, č. j. 29 A 54/2010 - 16, kterým byla odmítnuta jeho žaloba, kterou se domáhal náhrady škody ve výši 100 000 Kč v souvislosti se žalobou podanou proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne

4. 2. 2010, č. j. JMK 127170/2009, sp. zn. S-JMK 127170/2009 OSP.

Před meritorním posouzením věci se Nejvyšší správní soud zabývá otázkou splnění zákonem stanovených podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Jednou z podmínek je i požadavek na podání kasační stížnosti ve stanovené lhůtě.

Podle ustanovení § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí

9 Afs 55/2010 - 29

být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí s tím, že zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.

Počítání lhůty pro podání kasační stížnosti se řídí ustanovením § 40 odst. 1 s. ř. s., které stanoví, že lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle ustanovení § 40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta určená podle týdnů uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který počátek lhůty určil.

Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud ověřil, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 7. 6. 2010. Součástí doručeného usnesení bylo poučení o možnosti podat proti němu ve lhůtě dvou týdnů po doručení kasační stížnost.

Okamžikem doručení usnesení stěžovateli v pondělí 7. 6. 2010 tak nastala zákonem předpokládaná skutečnost pro určení počátku lhůty ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. Konec lhůty počítané podle týdnů je dle ustanovení § 40 odst. 2 s. ř. s. určen uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti bylo s ohledem na výše uvedené pondělí 21. 6. 2010. Kasační stížnost však byla podána k poštovní přepravě až dne 23. 6. 2010, tj. dva dny po zákonem stanovené lhůtě. Dle ustanovení § 106 odst. 2, věty třetí, s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti prominout.

Dle usnesení rozšířeného senátu kasačního soudu ze dne 22. 4. 2004, č. j. 2 Ads 54/2003 - 78, není v případě, že je kasační stížnost podána opožděně, na místě odstraňovat její jiné vady či nedostatek právního zastoupení. Z toho důvodu v posuzovaném případě Nejvyšší správní soud neshledal nutnost vyzvat stěžovatele k předložení plné moci advokátu či k prokázání, že stěžovatel nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, má vysokoškolské právnické vzdělání, které je dle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie, jak stanoví § 105 odst. 2 s. ř. s., ani nutnost odstraňovat vady kasační stížnosti. V souladu se zásadou ekonomie řízení nebyl stěžovatel též vyzýván ani k zaplacení soudního poplatku za podanou kasační stížnost.

Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti napadenému usnesení krajského soudu z výše uvedených důvodů podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., odmítl, neboť byla podána opožděně.

Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá

9 Afs 55/2010 - 30

právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. srpna 2010

JUDr. Radan Malík předseda senátu