Administrative court dismisses appeal for failure to address procedural defects in the initial filing.
Legislator summary
AI generatedThe Supreme Administrative Court dismissed the appellant's cassation complaint against a regional court's decision to reject their submission due to unresolved defects. The appellant claimed they had submitted a supplementary document on September 21, 2009, which the regional court allegedly overlooked when issuing its rejection order on September 23, 2009. However, the court found the supplementary submission contained only invective and complaints rather than a substantive response to the court's prior directive, rendering the appeal inadmissible.
Legislator headnote
AI generated§ 37 odst. 5 s. ř. s.; § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.; § 110 odst. 1 s. ř. s.: A cassation complaint is inadmissible if the appellant fails to address the defects identified in the lower court's decision to reject the initial filing, as the only valid ground for appeal is the illegality of the rejection order itself.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedFull text
OUTCOME: zamítnuto MATTER: Ostatní
2 As 44/2010 - 84
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci navrhovatele: B. H., zastoupeného JUDr. Jiřím Záveským, advokátem se sídlem Lidické nám. 50, Jičín, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 9. 2009, č. j. 30 Ca 109/2009 - 12, takto:
I. Kasační stížnost s e z a m í t á .
II. Odměna advokáta JUDr. Jiřího Záveského s e u r č u j e částkou 5712 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Stěžovatel se kasační stížností domáhá zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, kterým bylo podle ustanovení § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“) odmítnuto podání stěžovatele z důvodu neodstranění vad.
Z podání stěžovatele ze dne 17. 7. 2009, označeného jako „Žaloba-odvolánídovolání-odpor a stížnost na nezákonný postup politicky podjatých soudců ...“ totiž nebylo zřejmé, čeho se týká, kdo je činí, proti komu směřuje a co navrhuje.
Krajský soud proto stěžovatele usnesením ze dne 17. 8. 2009, č. j. 3 Nc 89/2009 - 4, vyzval, aby ve lhůtě do tří týdnů vady svého podání odstranil. Protože na toto usnesení stěžovatel nereagoval, krajský soud usnesením napadeným nyní projednávanou kasační stížností podání odmítl.
2 As 44/2010 - 85
Stěžovatel proti tomu v kasační stížnosti tvrdí, že dne 21. 9. 2009 předal krajskému soudu doplnění svého předchozího podání, které však soud zjevně ke dni 23. 9. 2009, kdy vydal napadené usnesení, neměl k dispozici.
Soud konstatuje, že za situace, kdy bylo kasační stížností napadeno usnesení, kterým krajský soud odmítl podaný návrh, připadá v úvahu toliko kasační speciální důvod zakotvený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., podle něhož lze podat kasační důvod z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
Z obsahu soudního spisu k jediné uplatněné stížnostní námitce plyne, že stěžovatel skutečně dne 21. 9. 2009 osobně krajskému soudu doručil doplnění svého podání (č. l. 16). Jeho obsahem je však pouze rekapitulace citované výzvy krajského soudu ze dne 17. 8. 2009 a dále řada sdělení, které ani při nejlepší vůli nelze považovat za reakci na soudní výzvu. Jde totiž o v podstatě o sbírku invektiv a výtek spíše kverulantské povahy (např. vyslovení lítosti, že stěžovatel má stejné jméno jako předseda krajského soudu, zpochybnění úrovně vzdělání předsedy senátu apod.).
Za těchto okolností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není důvodná a podle ustanovení § 110 odst. 1 s. ř. s. ji zamítl.
Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s.).
Stěžovateli byl zástupcem pro řízení o kasační stížnosti ustanoven advokát JUDr. Jiří Záveský; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8, § 120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokáta částkou 2 x 2100 Kč za dva úkony právní služby – první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, doplnění kasační stížnosti; 2 x 300 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s § 9 odst. 3 písm. f), § 7, § 11 odst. 1 písm. b), d), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, celkem tedy 4800 Kč. Tento nárok vůči státu se zvyšuje o částku odpovídající dani, kterou je tato osoba povinna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 35 odst. 8 s. ř. s.). Částka daně, vypočtená dle § 37 odst. 1 a § 47 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., činí 912 Kč. Ustanovenému zástupci se tedy přiznávají náhrady nákladů v celkové výši 5712 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. května 2010
JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu