Pst 2/2008 · Nejvyšší správní soud

OUTCOME: zastaveno MATTER: Politické strany a hnutí - rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti

Pst 2/2008 - 109

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Radana Malíka, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna,, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: vláda České republiky, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1 – Malá Strana, zastoupeného JUDr. Václavem Henychem, vrchním ředitelem Sekce archivnictví a všeobecné správy Ministerstva vnitra, proti odpůrci: Balbínova poetická strana, se sídlem Balbínova 6, Praha 2, o návrhu na pozastavení činnosti politické strany, takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 23. 12. 2008 podala u Nejvyššího správního soudu vláda České republiky (dále jen „navrhovatel“) návrh na pozastavení činnosti politické strany Balbínova poetická strana (dále jen „odpůrce“) na základě § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnil navrhovatel tím, že odpůrce opakovaně nesplnil svoji zákonnou povinnost každoročně předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) výroční finanční zprávu v úplnosti stanovené zákonem (§ 18 odst. 1 zákona o politických stranách). Navrhovatel proto dospěl k závěru, že činnost odpůrce je v rozporu s ustanovením § 4 písm. a) zákona o politických stranách a s ohledem na to, že činnost odpůrce se dotýká demokratických základů státu, je nepřípustné, aby takovou činnost vyvíjely politické strany a hnutí, které porušují zákony. Navrhl proto, aby Nejvyšší správní soud pozastavil činnost odpůrce.

Navrhovatel v návrhu předkládá, že podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 295 ze 14. schůze 27. 4. 2007 ke Zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2006 (část III. písm. b) bod 1.) odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2006 v úplnosti stanovené zákonem, neboť z požadovaných přehledů o přijatých darech a dárcích obsahovala pouze přehled peněžitých darů od Pst 2/2008 - 110

fyzických osob, přičemž v tomto přehledu nebyl uveden údaj o výši jednotlivých darů, a dále scházela část V. a VI. vzoru předepsaného formuláře výroční finanční zprávy týkající se přehledu o hodnotě majetku nabytého dědictvím a přehledu o členech, jejichž celkový členský příspěvek za rok je vyšší než 50 000 Kč.

Dále navrhovatel uvádí, že podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 777 ze 30. schůze 30. 4. 2008 ke Zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2007 (část II. písm. b) bod 3.) odpůrce nepředložil ve stanoveném termínu zprávu, učinil tak až 24. 4. 2008, a tato zpráva byla taktéž neúplná, neboť neobsahovala údaj o výši poskytnutého peněžitého daru a přehled peněžitých darů od fyzických osob.

Odpůrce se k návrhu vyjádřil ve svém podání ze dne 25. 1. 2009, doručeném zdejšímu soudu dne 28. 1. 2009 (č. l. 49), v tom smyslu, že si je vědom svých pochybení. Jako přílohy svého podání zaslal Nejvyššímu správnímu soudu „chybějící strany Hlášení“ za rok 2006 a za rok 2007. Dále v podání vyjádřil nesouhlas, aby bylo o návrhu rozhodováno bez jednání.

Následně Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 26. 2. 2009, č. j. Pst 2/2008 – 60, přerušil v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 zákona o politických stranách řízení o předmětném návrhu na pozastavení činnosti odpůrce, a to v důsledku rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 10. 2. 2009 o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu s termínem konání 5. a 6. 6. 2009. Z citovaného ustanovení vyplývá, že pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit „nelze v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb. To neplatí, jestliže je činnost strany a hnutí v rozporu s § 4“. S tím související § 94 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), stanoví, že návrh na rozpuštění nebo pozastavení činnosti politické strany a politického hnutí je nepřípustný, byl-li podán v době, o níž zvláštní zákon stanoví, že v ní nelze činnost politické strany nebo politického hnutí pozastavit nebo je rozpustit. Bylli však návrh podán předtím, soud řízení na tuto dobu přeruší. Přestože volby do Evropského parlamentu nejsou součástí výčtu uvedeného v § 15 odst. 2 zákona o politických stranách, je nutno výše citované ustanovení vykládat tak, že s ohledem na účel tohoto ustanovení (ochrana svobodné soutěže politických sil v období, kdy aktivity politických subjektů vrcholí) a výkladu e ratione legis je třeba postupovat i v situaci vyhlášení voleb do Evropského parlamentu podle výše uvedených ustanovení a řízení přerušit, což bylo učiněno i v daném případě.

Následně dne 1. 7. 2009 vyhlásil prezident republiky rovněž volby do Poslanecké sněmovny (stanovený termín konání 9. – 10. 10. 2009), následkem čehož se lhůta přerušení prodloužila. Nicméně v důsledku nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 10. září 2009 byl ke dni vydání tohoto nálezu zrušen ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, a pozbylo platnosti rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny. Pst 2/2008 - 111

Tím odpadly veškeré důvody přerušení řízení a Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 8. 10. 2009, č. j. Pst 2/2008 – 101, rozhodl o pokračování řízení o předmětném návrhu na pozastavení činnosti odpůrce a účastníci řízení byli předvoláni k ústnímu jednání na den

3. 11. 2009 ve 14:00 hodin.

V průběhu nařízeného jednání navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět.

Protože navrhovatel vzal při jednání svůj návrh zpět, Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než řízení zastavit podle § 47 písm. a) s. ř. s., podle kterého soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60, větu první, s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u řádné opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. listopadu 2009

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu