Nao 22/2003 · Nejvyšší správní soud

OUTCOME: jiný výsledek MATTER: Ostatní (nekasační agenda)

č. j. Nao 22/2003 - 31

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Antonína Koukala v právní věci žalobce B. J., zastoupeného ing. Ivo Šulcem, daňovým poradcem, se sídlem Pod Hájkem 3, Praha 8, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, se sídlem náměstí Svobody 4, Brno, ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalovaného, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Ca 4/2003, o návrhu na vyloučení soudců z projednání a rozhodnutí v této věci

takto:

Soudci JUDr. Radan Malík, JUDr. Kateřina Mrázová Ph.D., Mgr. Radovan Havelec a Mgr. Milan Procházka n e j s o u v y l o u č e n i z projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Ca 4/2003.

Odůvodnění:

Žalobce v podání doručenému Krajskému soudu v Brně dne 10. 3. 2003 uplatnil námitku podjatosti proti soudcům tohoto soudu JUDr. Radanu Malíkovi, JUDr. Kateřině Mrázové, Ph.D., Mgr. Radovanu Havelcovi a Mgr. Milanu Procházkovi, kteří byli na základě rozvrhu práce přiděleni k projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Ca 4/2003. Námitku podjatosti žalobce odůvodnil tak, že senát 29 Ca, který je tvořen jmenovanými soudci, již rozhodoval v roce 1998 o jiné věci žalobce. Jednalo se o daňovou povinnost žalobce, která dle žalobcova vyjádření ovlivnila příslušenství daně, jež byla předmětem rozhodnutí napadaného nynější žalobou.

Po vyjádření všech k návrhu na vyloučení uvedených soudců, kteří uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti podle § 8 odst. 5 s. ř. s. Nejvyšší správní soud vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

Podle ustanovení § 8 odst. 1, věty druhé s. ř. s., kterého se žalobce dovolává jsou z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni m.j. ti soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení. Jinak vyjádřeno - se zřetelem na problematiku správního soudnictví - nemůže v téže věci u odlišných soudů jednat stejný soudce. Konkrétně soudce který jednal nebo rozhodoval u krajského soudu v určité právní věci, nemůže v téže věci jednat nebo rozhodovat v následném řízení o kasační stížnosti. Obdobně je vyloučen soudce, který jednal či rozhodoval o kasační stížnosti z řízení v téže věci u krajského soudu (následujícího po zrušení předchozího rozhodnutí soudu). Pro úplnost je nutno dodat, že (jak již ostatně bylo opakovaně judikováno) o stejnou věc se jedná, pokud je dána totožnost účastníků řízení i předmětu řízení. Rozhodování téhož soudce v jiných Nao 22/2003 - 32

věcech žalobce nezakládá automaticky podjatost soudce, pokud není prokázán takový vztah soudce k věci či k ostatním účastníků, který zakládá důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

Vzhledem k tomu, že u výše zmíněných soudců nebyl prokázán žádný vztah k věci ani k ostatním účastníkům, návrh na vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Ca 4/2003 nebyl shledán důvodným.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. 6. 2003

JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu