Legislator Case Law & Legislation
29 C 130/2021-27 ECLI:CZ:OSUL:2021:29.C.130.2021.2 AI generated

Court orders passenger to pay public transport fare, surcharge, and statutory interest for non-compliance.

Case Number 29 C 130/2021-27
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Allowed / Granted

Legislator summary

AI generated

The court ruled in favor of the plaintiff, ordering the defendant to pay four public transport fares, a surcharge, and statutory interest. The defendant boarded the plaintiff's public transport vehicle without a valid ticket and failed to pay the demanded amount after receiving a demand letter. The court applied the relevant transport law and civil code provisions to establish the debt and awarded litigation costs to the successful plaintiff.

Legislator headnote

AI generated

§ 18a odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb.; § 1970 občanského zákoníku: A passenger who fails to produce a valid ticket is liable for the fare and a surcharge, and the carrier may claim statutory interest from the day of default.

Keywords

AI generated
public transport liability fare surcharge obligation statutory interest claim non-ticketed passenger civil court procedure

Cited Legislation

AI generated
§ 18a odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb.
§ 1970 občanského zákoníku
Do prodlení se zaplacením jízdného a přirážky k němu se žalovaný dostal v den dle žaloby a od tohoto dne byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z každé jistiny v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č.
§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
§ 115a o. s. ř.
Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o. s. ř., § 101 odst.
§ 101 odst. 4 o. s. ř.
ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).
§ 142 odst. 1 o. s. ř.
§ 160 odst. 1 o. s. ř.
Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 6 072 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.072 Kč s úrokem z prodlení z částky 1.518 Kč ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky 1.518 Kč ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky 1.518 Kč ve výši 9,0 % ročně od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky 1.518 Kč ve výši 9,0 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

<b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč.</b>

Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 6 072 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o přepravě osob tím, že nastoupil do vozidla MHD provozovaného žalobkyní. Po započetí přepravy se žalovaný na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni vždy vedle jízdného ve výši 18 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však přes zaslanou výzvu dlužnou částku nezaplatil. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od prvého dne prodlení do zaplacení. Žalovaný se nevyjádřil.

Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaný ve dnech [datum] ve [anonymizováno], [datum] v [anonymizováno], [datum] v [anonymizováno], [datum] ve [anonymizováno] cestoval prostředkem městské hromadné dopravy (4x linkou [číslo]) provozovaným žalobkyní a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni vždy jízdné ve výši 18 Kč a dále přirážku jízdného ve výši 1 500 Kč. Dlužné jízdné s přirážkou bylo splatné nejpozději do 15 dnů ode dne sepsání zápisu o přepravní kontrole (ten byl sepsán v den předmětné jízdy) s tím, že cestující je povinen zaplatit jízdné a přirážku jízdného, kterou stanoví dopravce v přepravních podmínkách a nesmí přesáhnout 1 500 Kč (§ 18a odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě). Žalovaný však dlužné jízdné s přirážkou nezaplatil, ačkoli mu byla žalobkyní zaslána výzva k plnění.

Z uvedených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 4x dlužné jízdné (viz výše) a přirážku jízdného (viz výše). Do prodlení se zaplacením jízdného a přirážky k němu se žalovaný dostal v den dle žaloby a od tohoto dne byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z každé jistiny v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení dle nařízení z dlužné částky od prvního dne prodlení až do zaplacení. Při rozhodnutí věci vycházel soud zejména z listinných důkazů, tj. ze zápisu o přepravní kontrole, smluvních přepravních podmínek, poštovního podacího archu, výzvy k plnění a dalších listin založených ve spise.

Podle § 142 odst. 1 občanského soudního (dále jen o. s. ř.) řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, jejichž výše se skládá z žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrada nákladů ve výši 2x 100 Kč režijního paušálu dle vyhlášky 177/1996 Sb., hotové výdaje byly žalobkyni přiznány dle výše uvedeného, celkem náklady řízení činí částku 600 Kč.

Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.