10 C 74/2020-32 · Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

O zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10.500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.252 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobce se domáhal zaplacení částky 10.500 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou uzavřel s žalovaným dne [datum]. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 1.000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7.000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2.500 Kč.

Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.

Z návrhu smlouvy o úvěru a smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným, jejím předmětem byl úvěr ve výši 10.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit s poplatkem ve výši 100 Kč za každý den čerpání úvěru, kapitalizovaným ve splátkách celkovou částkou 7.000 Kč Smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky. Žalovaný byl seznámen se zásadami zpracování osobních údajů a souhlasil se zpracováním rodného čísla. Z potvrzení o přijaté platbě soud zjistil, že žalobce obdržel z účtu vedeného na jméno žalovaného 1 Kč, z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobce zaslal na účet žalovaného dne [datum] částku 10.001 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu.

Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7.000 Kč. Dle provedeného dokazování žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč, žalovaný byl povinen za každý den čerpání úvěru zaplatit na úrocích částku 100 Kč, tedy žalovaný byl povinen za každý den trvání úvěru zaplatit 1 % z čerpané jistiny. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 jsou nepřiměřené takové úroky, jejichž výše přesahuje (alespoň) trojnásobek obvyklé úrokové míry. Ujednání o úrocích, jejichž takto mnohonásobně přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry (která v době sjednání smlouvy v červnu 2019 činila 8,37 %), je ujednáním v rozporu s dobrými mravy, a proto dle ust. § 588 o. z. ujednáním absolutně neplatným. Soud proto žalobci nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru nepřiznal.

Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč, žalovaný sjednané splátky řádně a včas neplnil, na dluh ničeho neuhradil. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou jistinu spolu se smluvní pokutou za prodlení s úhradou splátek ve výši 2.500 Kč dle ust. § 2048 a násl. o.z. a ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce požadoval zaplacení částky 10.500 Kč, soud žalobci nemůže přiznat více, než v řízení žádal (ust. § 153 odst. 2 o.s.ř. a contrario), proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 10.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2.252 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.