Legislator Case Law & Legislation
15 C 128/2021-32 ECLI:CZ:OSOL:2021:15.C.128.2021.3 AI generated

15 C 128/2021-32 · Okresní soud v Olomouci

Case Number 15 C 128/2021-32
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date

Legislator summary

AI generated

Žalobou podanou u soudu dne 26. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 722,74 Kč s příslušenstvím jako nároku na zaplacení dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] ve výši 2 522,74 Kč a částky 200 Kč jako poplatku za odeslání upomínky k úhradě dlužného pojistného a dále zaplacení částky 2 2 530,18 Kč s příslušenstvím jako nároku na zaplacení dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] ve výši 2 330,18 Kč a částky 200 Kč jako poplatku za odeslání upomínky k úhradě dlužného pojistného.

Legislator headnote

AI generated

15 C 128/2021-32 · Okresní soud v Olomouci: Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 4 852,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 522,74 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 522,74 Kč za dobu od 8. 10. 2019 do zaplacení a částku 2 330,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 330,18 Kč za dobu od 4. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 200 Kč a částku 200 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 262 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u soudu dne 26. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 722,74 Kč s příslušenstvím jako nároku na zaplacení dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] ve výši 2 522,74 Kč a částky 200 Kč jako poplatku za odeslání upomínky k úhradě dlužného pojistného a dále zaplacení částky 2 2 530,18 Kč s příslušenstvím jako nároku na zaplacení dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] ve výši 2 330,18 Kč a částky 200 Kč jako poplatku za odeslání upomínky k úhradě dlužného pojistného.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

3. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozhodnutí není přípustné odvolání, obsahuje ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácené odůvodnění.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný státní příslušností žalovaného, kterým je státním občanem Maďarska, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci a příslušnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika i [ulice] republika jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady ([příjmení]) [číslo]. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), (dále také jen„ Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. Vzhledem k tomu, že žalovaný má trvalé bydliště na území České republiky v obvodu působnosti níže podepsaného soudu, Okresní soud v Olomouci dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný soudní spor projednat a rozhodnout.

5. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

Účastníci uzavřeli dne 18. 3. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] o sdruženém pojištění vozidla, ve které bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Škoda [anonymizována dvě slova], [registrační značka], s počátkem pojištění od 18. 3. 2019 na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 8 332 Kč splatným čtvrtletně ve výši 2 083 Kč. Následně žalobkyně vyzvala žalovaného písemnou výzvou ze dne 18. 6. 2019 k zaplacení dlužného pojistného nejpozději do 6. 10. 2019, jinak pojištění zanikne. Dopisem ze dne 18. 10. 2019 byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že pojištění ke dni 6. 10. 2019 zaniklo a dlužné pojistné za období do 6. 10. 2019 činí 2 523 Kč. Účastníci dále uzavřeli dne 10. 5. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] o sdruženém pojištění vozidla, ve které bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Škoda [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [registrační značka], s počátkem pojištění od 14. 5. 2019 na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 7 696 Kč splatným čtvrtletně ve výši 1 924 Kč. Dopisem ze dne 15. 12. 2019 byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že pojištění ke dni 2. 12. 2019 zaniklo a dlužné pojistné za období do 2. 12. 2019 činí 2 330 Kč. Následně žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínky, ve kterých jej vyzvala k zaplacení výše uvedených dlužných pojistných a k zaplacení poplatků za odeslání upomínky ve výši 2krát 200 Kč. Poplatek za upomínku ve výši 200 Kč nebyl sjednán v textu výše uvedených smluv.

6. Podle ust. § 2758 odst. 1,2 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

7. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla.

8. Podle ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

11. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi účastníky byla ve dvou případech uzavřena pojistná smlouva o sdruženém pojištění vozidla zahrnující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., na kterou se ve věcech, které tento zákon neupravuje, aplikují ustanovení občanského zákoníku o pojistné smlouvě. Dle těchto smluv byl žalovaný povinen platit pojistné ve smluvně stanovené výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni neuhradil sjednané pojistné za výše uvedené období, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 522,74 Kč a částku 2 330,18 Kč, které odpovídají poměrné části sjednaného pojistného za shora uvedené období. Žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení z dlužných částky v zákonné výši, kdy počátek prodlení i období, za které jsou úroky požadovány, považuje soud za odpovídající skutkovým zjištěním soudu a neodporující zákonu. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

12. Pokud jde o žalobkyní požadované částky 2krát 200 Kč jako nákladů na upomínání dlužného pojistného, žaloba byla v této části ve výroku II. tohoto rozsudku jako nedůvodná zamítnuta. Žalovaný byl v předmětných smluvních ujednáních v postavení spotřebitele. Žalobkyně netvrdila a nedoložila, že by povinnost v takovéto konkrétní výši byla ujednána stranami přímo v pojistné smlouvě, když ujednání o povinnosti zaplatit poplatky za upomínání dlužného pojistného odkazem na pojistné podmínky či sazebník žalobkyně, shledává soud neurčitým, a tudíž neplatným ujednáním. Soud tak dospěl k závěru, že tato smluvní sankce nebyla mezi účastníky platně sjednána (viz rozhodnutí Ústavního soudu ČR v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3512/11: „ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení bylo původně zaplacení částky 5 252,92 Kč, v rozsahu 400 Kč pak byla žaloba žalobkyně zamítnuta. Za této situace pro účely vyčíslení nákladů soudního řízení byla žalobkyně převážně úspěšnou účastnicí, a to v poměru 84,78 %. Celkové náklady řízení žalobkyně činily částku 1 489 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (3krát 200 Kč) a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (3krát 100 Kč) za 3 úkony právní služby dle § 13,14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění, a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, když advokát žalobkyně je plátcem DPH. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v poměrné výši 84,78 %, tj. v celkové výši 1 262 Kč. Žalovaný je povinen náhradu nákladů řízení zaplatit v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.