42 C 136/2021-17 · Okresní soud v Sokolově

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 44 391 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 986 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 986 Kč od 27. 4. 2020 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 25. dni v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 44 391 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 36 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6 206 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 3 200 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 20 999 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 107 Kč.

Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila částku 22 014 Kč.

Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.

Od postoupení pohledávky do sepisu žaloby nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho.

Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 44 391 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 25 380,62 Kč a dlužného poplatku ve výši 19 010,38 Kč,

- kapitalizovaných úroků ve výši 16 339,70 Kč,

- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 650,60 Kč,

- úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 380,62 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a

- úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 380,62 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.

Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Okresní soud v Sokolově nejprve vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 66804/2021-5 ze dne 25.3.2021, proti kterému žalovaná podala včasný odpor.

Žalovaná na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“ souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Souhlas žalobkyně je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.

Dne [datum] podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba], [IČO]) smlouvu nazvanou Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti, varianta OBN6, 60 (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 36 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 36 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 30 405 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 6 206 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 3 200 Kč a odměny za komfortní a flexibilní splácení ve výši 20 999 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 107 Kč (poslední splátka ve výši 1 092 Kč). Při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru dle Smlouvy 222,84 %. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listiny vyhotovené předchůdkyní žalobkyně dne 27.1.2020 je zřejmé, že žalovaná oproti zapůjčené částce uhradila částku ve výši 22 014 Kč.

Z předžalobní upomínky datované dnem 23.4.2020 a z příslušného podacího lístku ze dne 24.4.2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávky ze dne [datum] od postupitele včetně podacího lístku ze dne 14.2.2020, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2390 a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle § 2390 o.z.„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle občanského zákoníku, resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30.11.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za zpracování a doručení a za komfortní a flexibilní splácení navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná kromě úroků povinna zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Posuzovanou Smlouvou se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 30 405 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 6 206 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 3 200 Kč a odměny za komfortní a flexibilní splácení ve výši 20 999 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky (odměny) za zpracování a doručení a za komfortní a flexibilní splácení navyšují cenu za poskytnutí zápůjčky, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni).

I když požadovaný úrok ve výši 28 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 84,5 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 60 týdnů (tedy cca 14 měsíců), celkové roční náklady spotřebitelského úvěru jsou ještě vyšší, když roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle Smlouvy 222,84 %.

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných [anonymizována dvě slova] bankou na jejích internetových stránkách ([příjmení] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho do pěti let se v období měsíce října 2016 pohybovala na úrovni 10,35 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy.

Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva.

I přes uznání žalované částky včetně příslušenství co do důvodu a výše učiněné žalovanou v rámci podaného odporu a písemného podání ze dne 27.4.2021, nebylo možné ve věci vydat rozsudek pro uznání. Dle ustanovení § 153a odst. 2 o.s.ř. nelze rozsudek pro uznání vydat ve věcech, ve kterých nelze uzavřít smír. Dle ustanovení § 99 odst. 1 o.s.ř., připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem, dle ustanovení § 99 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje, soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. K podmínkám schválení soudního smíru Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26.6.2019 sp.zn. 33 Cdo 4156/2017 uvedl, že smír není možné schválit, jestliže by se příčil kogentním ustanovením zákona. Podle § 1 odst. 2 o.z., si mohou osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon výslovně nezakazuje, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Za kogentní ustanovení občanského zákoníku považuje soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ustanovení § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ustanovením § 588 o.z. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek - viz § 588 o. z. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že nároky uplatněné žalobkyní v žalobě jsou v rozporu s kogentními ustanoveními občanského zákoníku, tyto nároky vycházejí z výše uvedené Smlouvy, kterou soud posoudil jako neplatné právní ujednání, a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy.

5. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“

Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy v hotovosti částku 36 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná vrátila do podání žaloby částku 22 014 Kč. Žalovaná je tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacena o částku 13 986 Kč, když v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.

Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 23.4.2020, která byla žalované zaslána 24.4.2020, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice, od 26.4.2020 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 27.4.2020 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“

6. V rámci výroku II tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl co do částky 30 405‬ Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 650,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 16 339,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 394,62‬ Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 986 Kč od 21.1.2020 do 26.4.2020 a úroku ve výši 28 % ročně z částky 25 380,62 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.

7. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu jí žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly, když žádné náklady neuplatnila. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.

9. O lhůtě k plnění pak rozhodl soud v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř., když vyšel z návrhu žalované na plnění ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, a soud tedy stanovil splatnost dluhu v měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Tato možnost byla žalované dána tzv. pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že prodlení byť s jedinou splátkou má za následek automatický nástup splatnosti celého zbytku dluhu. Je tedy na žalované, aby zodpovědným splácením zabránila nástupu tohoto negativního právního následku. Splátky se týkají jak dlužné částky včetně příslušenství, tak i náhrady nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.