10 C 124/2021-36 · Okresní soud ve Svitavách

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba

sídlem právnická osoba jméno příjmení 101, SG N16, příjmení jméno, Maltská republika

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 5 730 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 770 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 770 Kč od 2.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 770 Kč od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 770 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 770 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 770 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 770 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 770 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 770 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 770 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 770 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 770 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25 % a zákonným úrokem z prodlení z částky 1 770 Kč od 1.1.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, repo sazby stanovené českou národní bankou zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

<b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 3 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 960 Kč od 2.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 960 Kč od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 960 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 960 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 960 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 960 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 960 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 960 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 960 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 960 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 960 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25 % a zákonným úrokem z prodlení z částky 3 960 Kč od 1.1.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, repo sazby stanovené českou národní bankou zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.</b>

<b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

<b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu ve [obec] nedoplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 5 730 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] kterou žalovaná uzavřela dne 14. 12. 2007 s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO]. Na jejím základě byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč a dále byl sjednán souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Dlužnou částku 16 960 Kč se žalovaná zavázala vrátit v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, uhradila pouze 11 230 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. dne 19. 12.2008. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na tuto společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o tomto postoupení informována přípisem ze dne 14. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh nezaplatila ničeho. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou z 12. 4. 2021.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 14. 12. 2007 vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně půjčila žalované částku 10 000 Kč s výší poplatku 6 960 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splatit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a z přílohy číslo 1 k této smlouvě soud zjistil, že pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla s účinností ke dni 1. 7. 2015 postoupena na a [právnická osoba] [anonymizováno].

6. Z dopisu ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou o postoupení pohledávky a současně ji vyzval k úhradě mimo jiné dlužné částky 5 730 Kč. Dopis byl žalované zaslán dne 28. 7. 2015, jak vyplývá z předloženého poštovního podacího archu.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná byla o tomto postoupení informována přípisem ze dne 14. 9. 2018. To vzal soud za prokázané z uvedené smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o tomto postoupení.

8. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2021 a poštovního podacího archu ze dne 14. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky 5 730 Kč do 21. 4. 2021 s tím, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, postupoval soud podle § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“).

10. V dané věci soud posuzoval spor jako spor ze smlouvy o půjčce dle § 657 obč. zák. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb., ve znění účinném do 30. 11. 2016. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala půjčku splatit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč, celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit částku 16 960 Kč. Žalovaná uhradila na dluh částku 11 230 Kč.

11. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o půjčce, a to zejména v části týkající se souhrnného poplatku. Souhrnný poplatek byl ve smlouvě o půjčce sjednán ve výši 6 960 Kč, aniž by ve smlouvě či ve smluvních podmínkách bylo specifikováno, za jaké činnosti věřitele je tento poplatek účtován. Z hlediska ustálené rozhodovací praxe však takovéto ujednání o poplatku není neurčité a nemusí obsahovat výčet činností, za něž je poplatek sjednán (viz stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013). V takovém případě je ujednání o poplatku třeba považovat za obdobu smluvních úroků, neboť má představovat příjem věřitele z titulu půjčení peněz dlužníkovi. Věřitel měl právo dohodnout se s dlužníkem na úrocích, a to dle § 658 odst. 1 obč. zák., takto sjednaná výše úroků však musí být přiměřená a nesmí být v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 obč. zák., neboť takové ujednání je stiženo absolutní neplatností (§ 39 obč. zák.). Je třeba rovněž přihlédnout k tomu, že dlužník se v daném právním vztahu nachází v pozici spotřebitele, tudíž slabší smluvní strany, která se nachází ve fakticky nerovném postavení vůči věřiteli, a tím je omezena i jeho autonomie vůle rozhodovat o obsahu závazku, který je uzavírán ve formulářové podobě. Jelikož obecně platí zákaz zneužití práva, nemůže být poskytnuta ochrana subjektu, který svého práva zneužívá na úkor slabší smluvní strany.

12. Při úvaze o platnosti ujednání o souhrnném poplatku přihlédl soud k tomu, že částka 6 960 Kč představuje 69,6 % půjčené částky, Nahlédnutím do databáze časových řad ARAD České národní banky soud zjistil, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR u nových obchodů např. v červenci 2008 činila 14,15 %, zatímco v posuzované věci žalobce požaduje částku odpovídající 69,6 %. Takové ujednání považuje soud za rozporné s dobrými mravy, neboť podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, jedná se o částku zjevně nepřiměřenou. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal, neboť se nacházel v pozici slabší smluvní strany a jeho autonomie vůle byla fakticky omezena. Za ještě přiměřenou považuje soud úrokovou sazbu 30 % ročně, což odpovídá v uvedeném případě částce 3 000 Kč.

13. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni nepřiznal právo na tzv. souhrnný poplatek co do částky 3 960 Kč. Plnění ve výši 11 230 Kč započítával na jistinu ve výši 10 000 Kč a souhrnný poplatek (úrok) ve výši 3 000 Kč. Po tomto„ zápočtu“ tak zbývá zaplatit 1 770 Kč a s ohledem, že žalovaný je v prodlení s tímto dluhem, uložil mu soud tuto dlužnou částku zaplatit i s úrokem z prodlení s odkazem na § 517 odst. 2 obč. zák. Co do zbytku (tedy 3 960 Kč s požadovaným úrokem z prodlení) pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, stíhá jej ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák. povinnost zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

15. V řízení byla poměrně úspěšná žalovaná, soud však nezjistil, že by jí vznikly nějaké náklady řízení, proto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

16. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

17. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši 400 Kč, zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.a) sazebníku soudních poplatků). Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřuje žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1.a) sazebníku, tedy do výše 1 000 Kč. Ukládá tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.