Legislator Case Law & Legislation
18 C 270/2021-17 ECLI:CZ:OSKO:2021:18.C.270.2021.1 AI generated

Court orders payment of fare fine and interest for public transport fare evasion without trial.

Case Number 18 C 270/2021-17
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Allowed / Granted

Legislator summary

AI generated

The court ruled in favor of the plaintiff, ordering the defendant to pay a fare fine with interest and litigation costs. The defendant failed to appear or respond to the summons after being identified during a public transport control for lacking a valid ticket. The court granted the claim based on documentary evidence and statutory provisions regarding transport regulations, while limiting the awarded legal fees due to the plaintiff's status as a business operator.

Legislator headnote

AI generated

§ 2555 a násl. obč. zák.; § 18a zák. o silniční dopravě; § 37 zák. o dráhách: A passenger who fails to produce a valid ticket upon request by an authorized person is liable to pay the fare plus a fine, and the court may order payment of such fines and interest when the debt remains unpaid.

Keywords

AI generated
public transport fare evasion fine and penalty payment interest on debt litigation costs award summary judgment procedure business operator status transportation regulations

Cited Legislation

AI generated
§ 2555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
§ 2555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; a dle ust.
§ 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě
§ 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podle kterého je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje.
§ 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách
§ 1970 obč. zák.
Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 obč. zák. dle nařízení vlády č.
§ 160 odst. 1 věta první o.s.ř.
§ 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
§ 142 odst. 1 o.s.ř.
§ 142 odst. 1 o.s.ř. Soud žalobci přiznal toliko náhradu nákladů za vynaložený soudní poplatek ve výši [částka], když ve shodě se závěry Ústavního soudu ve věci vedené pod sp.zn.
§ 202 odst. 2 o.s.ř.

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalovaném zaplacení uvedené částky s tím, že žalovaný byl dne [datum] kontrolován přepravní kontrolou v prostředku městské hromadné dopravy (metro tramvaj linka 3), přičemž se ve všech těchto případech neprokázal platným přepravním dokladem, čímž porušil své povinnosti vyplývající ze zákona a přepravního řádu. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému, celkem [částka]. Žalovaný však přes výzvu zažalovanou částku nezaplatil dosud.

Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

Účastníci k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání, se k navrženému postupu nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

Žalovaný dne [datum] cestoval v prostředku městské hromadné dopravy (metro tramvaj 3), kde byl kontrolován a neprokázal se platným přepravním dokladem a nezaplatil jízdné s přirážkou, byl sepsán protokol o provedené kontrole, na němž byl žalovaný identifikován jménem, příjmením, datem narození a číslem OP (prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo]).

Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o přepravě osob dle ust. § 2555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; a dle ust. § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podle kterého je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje. Cestující je povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Dle ust. § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, podle kterého je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka].

Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 obč. zák. dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobce požadoval. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud žalobci přiznal toliko náhradu nákladů za vynaložený soudní poplatek ve výši [částka], když ve shodě se závěry Ústavního soudu ve věci vedené pod sp.zn. IV. ÚS 2777/2011 a pod sp.zn. Pl. ÚS 25/12 dospěl k závěru, že žalobci žádné jiné účelně vynaložené náklady v tomto řízení nevznikly. S přihlédnutím ke všem okolnostem případu, tj. typizované žalobě, jednoduchosti případu (skutkové i právní), bagatelní pohledávce a zejména ke skutečnosti, že žalobce si nabývání a následné vymáhání pohledávek sám zvolil jako„ předmět podnikání“, uplatněný nárok na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši stanovené vyhláškou č. 177/1996 Sb. měřítko účelnosti nenaplňuje. Je sice na žalobci, jaká personální a jiná opatření přijme (např. i zastoupení advokátem), aby zajistil výkon své podnikatelské činnosti, ale nelze systematicky prostřednictvím institutu nákladů řízení jako náhrady za kvalifikovanou (odbornou) pomoc ve sporu, generovat zisk bez zohlednění shora uvedeného a bez ohledu na skutečný obsah této pomoci. Taková soustavná činnost není odbornou ale ryze administrativní (faktickou) pomocí, na níž však nelze vztahovat principy a pravidla, která se uplatňují pro právní zastoupení v občanském soudním řízení. Žalobce se tak vystavuje tomu, že takto poskytnutá„ právní“ pomoc bude vážena kritériem účelnosti jako zákonnou podmínkou pro přiznání její náhrady proti neúspěšné straně.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.