8 C 21/2021-52 · Okresní soud v Šumperku

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 3 000 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 25. 7. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 337 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b>

<b>II. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1.000 Kč, zastavuje.</b>

<b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 496 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 337 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení. V žalobě tvrdila, že dne 7. 5. 2017 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, a to na žalovaným uvedený účet. Celková dlužná částka byla splatná dne 27. 5. 2017, a to v jediné splátce. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 27. 5. 2017. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se smlouvou i právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalovanou částku tak představuje nesplacená jistina ve výši 2 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 337 Kč, za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 28. 5. 2017 do 1. 7. 2019, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 25. 7. 2019 z jistiny ve výši 2 000 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného výzvou ze dne [datum] vyzvala k zaplacení, žalovaný ničeho neuhradil.

2. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět o částku 1.000 Kč představující smluvní pokutu. Soud proto řízení v tomto rozsahu podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zastavil, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně ani žalovaný se k jednání soudu nedostavili, čímž se zbavili možnosti být poučeni podle § 118a o. s. ř.

5. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 7. 5. 2017 žalovaný jako úvěrovaný a právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující uzavřeli při použití elektronických prostředků smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 2 000 Kč. Částka 2 000 Kč byla žalovanému zaslána na jím uvedený účet. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit spotřebitelský úvěr dne 27. 5. 2017. Na dluh neuhradil ničeho. Pohledávka z uvedené smlouvy byla s účinností ke dni [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě žalovaného nároku, dosud však na svůj dluh ničeho neuhradil.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru se použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168.

11. Podle § 122 odst. 1, 2 a 3 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, která je svým charakterem zároveň spotřebitelským úvěrem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši [částka] a tuto povinnost splnila. Žalovaný se naopak zavázal tuto částku uhradit [datum]. Bylo dále pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou jak co do jistiny, tak co do požadovaného úroku z prodlení, na který žalobkyni vznikl nárok v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ode dne následujícího po dni, kdy se dluh stal splatným, tj. od [datum], a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, aniž by se v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru dále zabýval otázkou prověřování úvěruschopnosti žalovaného.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 33,33 % dle úspěchu ve věci, neboť žalobkyně tím, že vzala žalobu o částku 1 000 Kč zpět, zavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno. Náklady ve výši 496 Kč (před snížením v částce 1 489 Kč) sestávají z poměrné části zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč Částku 496 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.

14. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.