Legislator Case Law & Legislation
6 C 254/2025-26 ECLI:CZ:OSBV:2026:6.C.254.2025.26 AI generated

Consumer loan contract deemed usurious; court orders principal repayment only, dismissing interest and default penalty claims.

Case Number 6 C 254/2025-26
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Partially Allowed

Legislator summary

AI generated

The court partially dismissed the plaintiff's claim for default interest and penalties against a defendant who failed to repay a consumer loan. While the court ordered the defendant to repay the principal amount within three days, it rejected the request for contractual interest and default penalties. The decision relied on the principle that usurious loan contracts are invalid, leaving the lender entitled only to the unpaid principal without additional contractual charges.

Legislator headnote

AI generated

§ 87 z. s. ú.; § 142 odst. 2 o. s. ř.: In cases of usurious consumer loans, the contract is void, entitling the lender only to the unpaid principal sum, while claims for contractual interest and default penalties are inadmissible.

Keywords

AI generated
usurious consumer loan invalid contract repayment of principal inadmissible interest default penalty dismissal protection of consumer court costs allocation

Cited Legislation

AI generated
§ 87 z. s. ú.
§ 142 odst. 2 o. s. ř.
§ 6 odst. 1 a. t.
§ 14b odst. 1 bod 2 a. t.
§ 14b odst. 6 písm. a) a. t.

Cited Case Law

AI generated
AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

o zaplacení 13.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky , částka, od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a částku , částka, , zamítá.III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupkyně žalobce, advokátky , Jméno advokátky, .

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne , datum, , domáhal zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, . Žalobce odůvodnil žalobu tím, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, (dále jen „Smlouva“) poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem , částka, , a to dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , převodem na bankovní účet žalovaného č. , č.

účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou s tím, že žalovaný se zavázal jej průběžně splácet pravidelnými měsíčními splátkami. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobce uvedl, že výši příjmu žalovaného ověřil výpisem z bankovního účtu žalovaného a dále žalobce provedl lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI.

Na základě zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, a proto byla jeho žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru schválena. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nesplácel, informoval ho žalobce v upomínce ze dne , datum, o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Žalovaný přes opakované výzvy žalobce dlužnou částku v celkové výši , částka, , která se skládala z dlužné jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, (40 % měsíčně z jistiny za první měsíc čerpání úvěru), nezaplatil.

Žalobce dále požadoval v důsledku prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých peněžních prostředků smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, , tj. celkem v částce , částka, . Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovanému předžalobní upomínku dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.4.

Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a z kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše , právnická osoba, Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně.

Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou do doby úplného splacení jistiny. Žalovaný se zavázal hradit úrok v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, vždy k 21. dni v měsíci, a jistinu se zavázal splatit nejpozději ke dni ukončení Smlouvy. Totožnost žalovaného při uzavření Smlouvy byla ověřena na základě kopií občanského a řidičského průkazu.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, shora, z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, od , právnická osoba, a ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě Smlouvy ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, poskytnuty peněžní prostředky ve výši celkem , částka, (1x platba ve výši , právnická osoba, Kč a 6x platba ve výši , částka, ), které mu byly zaslány bezhotovostně na účet č. , č.

účtu, , jehož majitelem byl v době připsání peněžních prostředků na účet žalovaný.7. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, . za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že za toto období žalovaný čerpal celkem , hodnota, půjčky, resp. úvěry v celkové výši , částka, od společnosti , právnická osoba, Dále za toto období provedl celkem , hodnota, plateb ve prospěch účtu ifortuna.cz, vesměs každá ve výši , částka, , tedy celkem ve výši cca , částka, .

Konečné zůstatky na účtu činily k , datum, částku -, částka, , k , datum, částku , částka, a k , datum, částku , částka, .8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a z potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a současně ho upozornil na možnost jejího vymáhání soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, a žalovanému byla ve výzvě stanovena lhůta 3 dnů k úhradě dlužné částky.9.

Z dalších žalobcem předložených listinných důkazů, konkrétně ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy č. , hodnota, ke Smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne , datum, , nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu ve věci.10. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

Mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky celkem ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny. Žalovaný doposud na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí nezkoumal, resp. nevyhodnotil, a to zejména pokud jde o výdajovou stránku.

Z výpisu z běžného účtu na jméno žalovaného shora je zřejmé, že v období sice bezprostředně nepředcházejícím poskytnutí předmětného úvěru, ale tomuto relativně blízkému, žalovaný jednak již čerpal nákladově náročné spotřebitelské úvěry, přičemž zůstatky na tomto účtu byly v minimální výši, jednou i v mínusové výši, a dále zejména prováděl značné množství plateb ve prospěch sázkové společnosti, a to ve značném objemu a se stoupající intenzitou (, Anonymizováno, - 35 plateb, , Anonymizováno, - 66 plateb, , Anonymizováno, 211 plateb).

Přes všechny tyto skutečnosti vyhodnotil žalobce žalovaného jako způsobilého poskytnuté peněžní prostředky splácet a úvěr mu poskytl, dle názoru soudu naprosto nedůvodně, v rozporu se zjištěnými skutečnostmi. Žádné jiné listiny použité k ověření úvěruschopnosti žalovaného, ani ty, které uvedl v žalobě (výstupy z lustrací žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI), žalobce soudu nepředložil.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od , datum, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12.

Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15.

Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. Soud se nejdříve zabýval tím, zda se žalobce v souladu s citovaným § 86 z. s. ú. před uzavřením Smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr.

Soud přitom na základě provedeného dokazování dospěl závěru, že žalobce na základě údajů, které měl od žalovaného k dispozici, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti žalovaného řádně a s odbornou péčí, jak již bylo rozebráno výše. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost posoudit před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě shora uvedeného posoudil soud Smlouvu jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 z. s. ú.

Závěr o absolutní neplatnosti Smlouvy pro porušení povinnosti posoudit před uzavřením Smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr se opírá o nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na nalus.usoud.cz) a dále o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci OPR-Finance s.r.o. proti GK (C-679/18). Nejvyšší soud pak v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené).

Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud tedy s ohledem na uvedenou judikaturu uzavírá, že z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, že žalobce tuto svou povinnost řádně nesplnil.18.

Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a že žalovaný doposud žalobci na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Soud proto shledal žalobu důvodnou v částce dlužné jistiny ve výši , částka, .

Soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci uhradit společně se zákonným úrokem z prodlení, který žalobci přiznal z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené).

Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud s ohledem na právě citované závěry Nejvyššího soudu zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.19.

Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (poplatky, smluvní pokuta, smluvní úrok). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 23,08 % z jejich celkové výše , částka, (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 61,54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,46 %).

Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm.

a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.