Court dismissed consumer loan claim due to invalid contract and lack of default interest accrual.
Legislator summary
AI generatedThe court dismissed the plaintiff's claim for the remaining loan balance and interest, ruling the original consumer credit contract invalid under the Civil Code. Although the plaintiff successfully recovered the principal amount via unjust enrichment, the defendant had already paid off the debt before the formal demand for payment was issued. Consequently, no default interest accrued, and the plaintiff's request for additional interest and penalties was rejected.
Legislator headnote
AI generated§ 580 odst. 1 obč. z.; § 588 obč. z.; § 2991 odst. 1 obč. z.; § 1958 odst. 2 obč. z. A contract violating mandatory consumer protection provisions is void; while a claim for unjust enrichment may arise from the principal sum, no default interest accrues if the debtor repays the debt before a formal demand for payment is made.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedCited Case Law
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 15 310,30 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 15 310,30 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 867,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 272,02 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 310,30 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 3,9 % ročně z částky 15 310,03 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 15 310,30 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 867,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 272,02 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 310,30 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 3,9 % ročně z částky 15 310,30 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení. Nárok vznikl z titulu nevrácených peněžních prostředků, které žalované poskytla [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě Smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 27. 7. 2015 Smlouvou o úvěru ze dne 27. 7. 2015 byl žalované poskytnut úvěr ve výši 289 255 Kč, když úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostně.
Částka ve výši 289 255 Kč se skládá z částky ve výši 250 000 Kč určené k úhradě stávajících závazků, z částky ve výši 1 500 Kč určené na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a z částky ve výši 37 725 Kč určené k úhradě pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaná úvěr čerpala, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných úroků ve výši 3,9 % ročně a poplatků, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 352 Kč.
Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně prohlásil celý úvěr za splatný dne 14. 10. 2020, když k tomuto dni činil dluh celkem částku ve výši 103 511,10 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut po zhodnocení úvěruschopnosti žalované, a to na základě údajů sdělených žalovanou, které byly ověřeny z dokladů vyžádaných právním předchůdcem žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022 s účinností ke dni 15. 12. 2022 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru včetně veškerého příslušenství na žalobkyni.
Po postoupení pohledávky žalovaná uhradila celkem částku ve výši 85 000 Kč, která byla započtena na úhradu jistiny. Dlužná částka ve výši 15 310,30 Kč představuje neuhrazenou jistinu. Žalobkyně dále požadovala úhradu kapitalizovaných úroků ve výši 4 474,20 Kč za období od 15. 10. 2020 do 31. 3. 2022, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 9 464,67 Kč za období od 15. 10. 2020 do 31. 3. 2022, kapitalizovaných úroků ke dni zesplatnění ve výši 2 797,82 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 402,98 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 310,30 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 3,9 % ročně z částky 15 310,30 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celou dobu pasivní.
3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru“ [anonymizována dvě slova]“ [číslo] ze dne 27. 7. 2015 soud zjistil, že žalovaná podepsala dne 27. 7. 2015 listinu označenou jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru“ [anonymizována dvě slova]“ [číslo]. Obsahem návrhu je závazek právního předchůdce žalobkyně ([příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytnout žalované úvěr ve výši 289 225 Kč, když částka ve výši 250 000 Kč bude použita k úhradě stávajících závazků žalované, částka ve výši 1 500 Kč bude použita k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru a částka ve výši 37 725 Kč bude použita k úhradě poplatku za pojištění schopnosti splácet úvěr. Obsahem návrhu je dále závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 352 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 3,9 % ročně a poplatků, když předpokládaná částka, kterou bude muset žalovaná uhradit činí 327 172,59 Kč Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude čerpán tak, že částka ve výši 250 000 Kč bude vyplacena na běžný účet [číslo]. Nedílnou součást smlouvy tvoří obecné obchodní podmínky (obecné obchodní podmínky platné od 1. 1. 2014), produktové podmínky a sazebník (sazebník odměn za poskytování bankovních služeb platný od 1. 6. 2015) právního předchůdce žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran. Ze sazebníku poplatků právního předchůdce žalobkyně vyplývá výše poplatků účtovaných žalované.
4. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy ze dne 27. 7. 2015 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně podepsal dne 27. 7. 2015 listinu označenou akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru“ [anonymizována dvě slova]“ [číslo] kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanou informoval, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru“ [anonymizována dvě slova]“, když první splátka ve výši 5 124,59 Kč je splatná dne 20. 9. 2015.
5. Z informace o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 7. 2015 plynou základní informace o poskytovaném úvěru a právním předchůdci žalobkyně jako poskytovateli úvěru.
6. Z výpisu z účtu ze dne 31. 7. 2015, z výpisu z účtu ze dne 31. 8. 2015, z výpisu z účtu ze dne 30. 9. 2015, z výpisu z účtu ze dne 30. 10. 2015 plyne, že dne 27. 7. 2015 byla žalované zaslána na její účet částka ve výši 250 000 Kč s poznámkou čerpání úvěru [číslo].
7. Ze souhrnného výpisu k úvěru plyne, jak byl úvěr splácen, když v období od 20. 9. 2015 do 14. 10. 2020 žalovaná uhradila celkem částku ve výši 223 693,76 Kč.
8. Z oznámení o splatnosti úvěru a výzvy k úhradě ze dne 14. 10. 2020 soud zjistil, že bylo vystaveno právním předchůdcem žalobkyně pro žalovanou, kterým měla být žalovaná právním předchůdcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu ve výši 103 511,10 Kč. Dále z něj plyne, že jím měla být žalovaná informována, že právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný, a to ke dni 14. 10. 2020, když k tomuto dni činil dluh částku ve výši 103 511,10 Kč. Doklad o odeslání oznámení žalované nebyl soudu předložen.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] včetně prohlášení, seznamu postoupených pohledávek a dohody o úhradě úplaty soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně podepsali dne 15. 12. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně specifikovaných v příloze smlouvy na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek tvoří seznam postoupených pohledávek, ve kterém je uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 1. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru“ [anonymizována dvě slova]“ na žalobkyni.
11. Z výzvy k plnění předcházející žalobě ze dne 30. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě pohledávky [číslo] ve výši 34 646,04 Kč, a to do 14. 6. 2023. Výzva byla žalované odeslána dne 30. 5. 2023 (podací lístek).
12. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že žalobkyně je společnost zapsaná v obchodním rejstříku ČR.
13. Po provedeném dokazování dospěl soud k níže uvedenému skutkovému závěru: Žalovaná podepsala dne 27. 7. 2015 návrh na uzavření smlouvy o úvěru“ [anonymizována dvě slova]“ [číslo]. Obsahem návrhu je závazek právního předchůdce žalobkyně ([příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytnout žalované úvěr ve výši 289 225 Kč, když částka ve výši 250 000 Kč bude použita k úhradě stávajících závazků žalované, částka ve výši 1 500 Kč bude použita k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru a částka ve výši 37 725 Kč bude použita k úhradě poplatku za pojištění schopnosti splácet úvěr.
Obsahem návrhu je dále závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 352 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 3,9 % ročně a poplatků, když předpokládaná částka, kterou bude muset žalovaná uhradit činí 327 172,59 Kč Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude čerpán tak, že částka ve výši 250 000 Kč bude vyplacena na běžný účet [číslo]. Nedílnou součást smlouvy tvoří obecné obchodní podmínky (obecné obchodní podmínky platné od 1. 1. 2014), produktové podmínky a sazebník (sazebník odměn za poskytování bankovních služeb platný od 1. 6. 2015) právního předchůdce žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány.
Ze všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran. Ze sazebníku poplatků právního předchůdce žalobkyně vyplývá výše poplatků účtovaných žalované. Právní předchůdce žalobkyně podepsal dne 27. 7. 2015 listinu označenou akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru“ [anonymizována dvě slova]“ [číslo] kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanou informoval, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru“ [anonymizována dvě slova]“, když první splátka ve výši 5 124,59 Kč je splatná dne 20. 9. 2015.
Právní předchůdce žalobkyně žalované zaslal na její účet dne 27. 7. 2015 částku ve výši 250 000 Kč. Žalovaná v období od 20. 9. 2015 do 14. 10. 2020 uhradila celkem částku ve výši 223 693,76 Kč, od 15. 12. 2022 do 31. 3. 2022 žalovaná uhradila částku ve výši 85 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne 14. 10. 2020 oznámení o splatnosti úvěru a výzvu k úhradě, kterým měla být žalovaná právním předchůdcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu ve výši 103 511,10 Kč a dále měla být informována, že právní předchůdce žalobkyně ke dni 14. 10. 2020 zesplatnil úvěr.
Dne 15. 12. 2022 právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně podepsali smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž přílohu tvoří seznam postupovaných pohledávek, prohlášení a dohoda o úhradě úplaty, když na základě těchto listin došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne 5. 1. 2023 dopis adresovaný žalované, kterým jí oznámil, že pohledávka ze smlouvy o úvěru“ [anonymizována dvě slova]“ byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla zástupcem žalobkyně dne 30. 5. 2023 vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 34 646,04 Kč, a to do 14. 6. 2023.
14. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
15. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
19. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Z provedených důkazů plyne, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 27. 7. 2015 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.
24. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalované splácet úvěr. Tvrzení žalobkyně zůstala pouze v obecné rovině bez uvedení konkrétních skutečností vztahujících se ke zkoumání úvěru schopnosti žalované. Soud proto žalobkyni při jednání poučil o neunesení břemene tvrzení a důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, žalobkyně však svá tvrzení přes poučení nedoplnila a pouze požádala o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení. Soud žalobkyni další lhůtu k doplnění tvrzení neposkytl, neboť před samotným jednáním byla žalobkyně vyzvána k doplnění těchto tvrzení, a to výzvou ze dne 3. 11. 2023. Soud závěrem dodává, že k nedostatečným tvrzením se dokazování neprovádí (nedostatek tvrzení nelze zhojit/nahradit provedením důkazů), proto soud neprovedl důkaz žádostí o poskytnutí půjčky ze dne 1. 7. 2015 (č. l. 33), doplněním žádosti o poskytnutí půjčky ze dne 1. 7. 2015 (č. l. 31-32), výpisem z registru (č. l. 34-36).
25. Jelikož žalobkyně neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalované splácet úvěr, neunesla tak v tomto rozsahu břemeno tvrzení, soud proto vycházel z toho, že v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit úvěr. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalované splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy.
Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky Juliane Kokott ve věci C -679/2018„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi.
Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018, ze dne 20. 3. 2019).
Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C -679/2018 ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovanou, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18).
26. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru [číslo] ze dne 27. 7. 2015 neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalované (§ 588 občanského zákoníku). Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru [číslo] ze dne 27. 7. 2015 je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu úroků (ani běžících ve výši 3,9 % p. a., ani kapitalizovaných ve výši 7 272,02 Kč) ani poplatků (za pojištění, za poskytnutí úvěru), neboť tyto nároky byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 250 000 Kč. Žalovaná se tak o tuto částku bezdůvodně obohatila na úkor právního předchůdce žalobkyně a byla tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinna tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Žalovaná do dne 14. 10. 2020 uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku 223 693,76 Kč. Pohledávka byla dne 15. 12. 2022 v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. V období od 15. 12. 2022 do 31. 3. 2022 žalovaná uhradila žalobkyni částku ve výši 85 000 Kč. Žalovaná tak právnímu předchůdci žalobkyně, potažmo žalobkyni, uhradila celkem částku ve výši 308 693,76 Kč a není tak povinna ničeho dalšího vracet. Žalovaná byla dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění právním předchůdcem žalobkyně, popř. žalobkyní, požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne 30. 5. 2023, když splatnost byla stanovena do 14. 6. 2023. Žalovaná se tedy ani nedostala do prodlení, neboť celou dlužnou částku vrátila před výzvou k její úhradě. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byla zcela úspěšná žalovaná a měla by právo na náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly, proto jí soud náhradu nákladů nepřiznal.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.