Legislator Case Law & Legislation
5 C 195/2021-45 ECLI:CZ:OSKH:2022:5.C.195.2021.1 AI generated

Court orders uninsured vehicle owner to pay insurance contribution and legal fees to claimant.

Case Number 5 C 195/2021-45
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Allowed / Granted

Legislator summary

AI generated

The court ruled that the defendant must pay the plaintiff 6,739 CZK for the insurance contribution and 1,489 CZK in legal costs. The plaintiff, a statutory recipient of funds for uninsured vehicles, sued because the defendant operated a vehicle without liability insurance between December 2019 and April 2020. The court confirmed the defendant's liability based on the central register and granted the claim without a hearing since the defendant did not respond.

Legislator headnote

AI generated

§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb.; § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.: An owner or operator of a vehicle without mandatory liability insurance is legally obligated to pay the statutory contribution to the claimant and the associated administrative fee.

Keywords

AI generated
uninsured vehicle statutory contribution liability insurance civil liability legal costs

Cited Legislation

AI generated
§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.
Z tohoto titulu je tak povinen žalobkyni zaplatit příspěvek ve výši 47 Kč za jeden den provozu dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č.
§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.
137 x 47 Kč, tedy celkem 6 439 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č.
§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.
ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč.
§ 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb.
§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.
§ 160 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb.
§ 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.
§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.
§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.
AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Evou Vaškovou

sídlem Opatovická 1659/4, 110 00 Praha 1

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 6 739 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 739 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 739 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky Mgr. Evy Vaškové, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně, která je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že žalovaný byl dle centrálního registru v období od 16. 12. 2019 do 30. 4. 2020 provozovatelem vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, bez sjednaného povinného pojištění odpovědnosti. Z tohoto titulu je tak povinen žalobkyni zaplatit příspěvek ve výši 47 Kč za jeden den provozu dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. 137 x 47 Kč, tedy celkem 6 439 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalovaný byl k zaplacení žalobkyní vyzván, nijak však nereagoval a na pohledávku neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky.

4. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující stav:

6. Žalovaný byl v období od 16. 12. 2019 do 30. 4. 2020 provozovatelem vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, ke kterému nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (prokázáno zprávou Městského úřadu Kutná Hora a kupní smlouvou ze dne 13. 7. 2019). Žalobkyně opakovaně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku nepojištěných a rovněž zaslala upomínku na adresu žalovaného, ten však nijak nereagoval a neuhradil ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku (prokázáno výzvami k zaplacení a předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2021).

7. Po právní stránce soud postupoval dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), dle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, tj. mít sjednané pojištění odpovědnosti. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je pak osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financi č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, činí denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 47 Kč. Dle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí částku 300 Kč. Dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

8. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, ke kterému nebylo uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu, je tak povinen uhradit zákonný příspěvek nepojištěných žalobci a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Protože žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:

-) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek),

o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).

o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).

o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).

-) 189 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).

Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.