20 C 153/2021-30 · Okresní soud v Olomouci

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr Ludmilou Papicovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 2 199 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 599 Kč s úrokem z prodlení ve výši 93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 35 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 676,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 22. 4. 2021 domáhala po žalovaném po žalovaném zaplacení částky 2 199 Kč se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení z titulu nedoplatku na pojistném, které byl povinen žalovaný platit na základě pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dle této smlouvy byl žalovaný povinen platit pojistné ve výši 5 781 Kč za roční pojistné období, nicméně žalovaný řádně a včas pojistné nehradil a pojistný vztah tak zanikl pro nezaplacení pojistného ke dni 7. 8. 2020 s nedoplatkem za období od 30. 4. 2020 do 7. 8. 2020 v uplatňované výši, zahrnující i poplatek za upomínání ve výši 300 Kč a poplatek za upomínání po zániku pojištění ve výši 300 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného s placením peněžitého závazku požaduje žalobkyně zaplatiti z dlužné částky i zákonný úrok z prodlení za období od 30. 4. 2020 do 7. 8. 2020 kapitalizovaný ve výši 128 Kč. Přes výzvu žalobkyně žalovaný svoji povinnost doposud nesplnil.

2. Žalovaný se se ve věci nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval.

3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

6. Účastníci řízení dne 30. 4. 2018 uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] – pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s počátkem pojištění ke dni 30. 4. 2018. Roční pojistné činilo 5 781 Kč. Žalovaný pojistné splatné dne 30. 4. 2020 nezaplatil, byl žalobkyní upomínán kvalifikovanou výzvou k úhradě nedoplatku do 15. 6. 2020 včetně pod sankcí zániku pojistného vztahu. Pojistný vztah zanikl 7. 8. 2020 s nedoplatkem 1 599 Kč za pojistné a poplatku za kvalifikovanou upomínku ve výši 300 Kč v souladu s všeobecnými pojistnými podmínkami. Následně byl žalovaný opětovně k úhradě vyzýván jak žalobkyní, tak právním zástupcem žalobkyně. Za výzvu k úhradě po zániku pojištění si žalobkyně nárokuje další částku ve výši 300 Kč v souladu s všeobecnými pojistnými podmínkami. Za procesní pasivity žalovaného nemá soud za prokázané, že by žalovaný něčeho na uvedený dluh uhradil, popř. že by dluh zanikl některým ze zákonných důvodů.

7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

8. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

9. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

10. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

11. Podle § 1970 o. z., o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Po projednání věci soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva, přičemž jejím předmětem bylo sjednané pojištění odpovědnosti za škodu s počátkem pojištění ke dni 30. 4. 2018. Roční pojistné činilo 5 781 Kč. V řízení nebylo prokázáno ani jinak nevyšlo najevo, že by žalovaný uhradil dohodnuté pojistné za období od 30. 4. 2020 do 7. 8. 2020, a to ani v dodatečné lhůtě. Soud tedy dospěl k závěru, že pojištění zaniklo v souladu s ust. § 2804 o. z. ke dni 7. 8. 2020. V daném případě má soud za prokázané, že pojistný vztah v období od 30. 4. 2020 do 7. 8. 2020 trval, přičemž za této situace je tak oprávněn nárok žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 599 Kč za uvedené období. V řízení leží břemeno důkazní na žalovaném, je tedy na něm, aby výši pojistného rozporoval nebo aby prokázal, že žalobkyni plnil nad rámec tvrzení žalobkyně, případně, že pojištění zaniklo dříve. Žalovaný se však k návrhu žalobkyně nevyjádřil a žalobkyní vznesený nárok tedy nijak nerozporoval. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaný nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil žalobkyni dlužné pojistné v celkové výši 1 599 Kč za období od 30. 4. 2020 do 7. 8. 2020. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 599 Kč. Dále soud shledal oprávněným nárok žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 93 Kč za období od 8. 8. 2020 do 22. 4. 2021 z částky 1 599 Kč, který co do výše a počátku prodlení odpovídají skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

14. Naproti tomu soud shledal žalobu ve zbývajícím rozsahu, tedy co do výše 600 Kč (tj. požadovaných poplatků za upomínky) spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 35 Kč za nedůvodnou a zamítl ji, neboť za upomínkové výzvy a za ně následné poplatky ve výši 600 Kč s příslušenstvím, nevznikl žalobkyni nárok. Uzavřená pojistná smlouva neobsahovala ujednání o dodatečných platebních povinnostech navázaných na případné porušení smluvních povinností, a pakliže bylo takové ujednání obsaženo v dokumentech, na které smlouva toliko odkazovala (Všeobecné pojistné podmínky, sazebník poplatků), je třeba je vyhodnotit jako ujednání v rozporu s ochranou spotřebitele, ke kterému soud nepřihlédne, ledaže se jej sám spotřebitel dovolá. Také na ujednání o dodatečné platební povinnosti ve smyslu výše uvedených poplatků se totiž vztahuje pravidlo, že nemůže být obsaženo v doplňkových dokumentech, kde je spotřebiteli„ schováno“, ale pokud má být platné a účinné, musí být sjednáno jedině na listině, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, k absolutní neplatnosti obdobných ujednání o smluvní pokutě za účinnosti předchozí právní úpravy, popř. z něj vycházející rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], k dodatečným platebním povinnostem za stávající právní úpravy). Soud proto nárok na poplatky v uplatněné podobě zamítl. Současně s ním zamítl také část úroku z prodlení, která odpovídala tomuto nároku, jak je uvedeno ve výroku II.

15. Za splnění podmínek stanovených pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěšné žalobkyni v § 142a o. s. ř., rozhodl soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 2 199 Kč s úrokem z prodlení ve výši 128 Kč, přičemž jí byla přiznána částka 1 599 Kč s úrokem ve výši 93 Kč. Úspěch žalobkyně tak představuje 72,71 %, neúspěch 27,29 %. Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení 45,42 %. Při plném úspěchu by žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleželo 1 489 Kč a tato náhrada by sestávala ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za 3 úkony právních služeb zástupce žalobkyně po 200 Kč, tj. částky 600 Kč, určené dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), 3 x režijní paušál po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Na rozdíl od žalobkyně soud shledal naplnění podmínek pro aplikaci právě §14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

16. S ohledem na rozsah přiznané náhrady nákladů řízení 45,42 % pak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží 676,30 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Místo plnění stanovil k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.