20 C 83/2022-28 · Okresní soud v Karlových Varech
Legislator summary
AI generatedŽalobou podanou k Okresnímu soudu v Chebu 19. 1. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 808.486 Kč s příslušenstvím. Na základě usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 21. 1. 2022, čj. EPR 10998/2022-4 Okresní soud v Chebu vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Karlových Varech jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne 16. 3. 2022
Legislator headnote
AI generated20 C 83/2022-28 · Okresní soud v Karlových Varech: Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.).
Keywords
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hortenskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 808.486 Kč / úvěr
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 808.486 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 44.193,80 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 44.247,12 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 803.529 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 803.529 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 75.319,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Chebu 19. 1. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 808.486 Kč s příslušenstvím. Na základě usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 21. 1. 2022, čj. EPR 10998/2022-4 Okresní soud v Chebu vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Karlových Varech jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne 16. 3. 2022
2. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že uzavřel se žalovaným dne 13. 3. 2020 Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 800.000 Kč. V souladu se smluvními podmínkami byl žalovaný povinen vrátit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 11.590 Kč, a to počínaje dnem 20. 4. 2020 a současně byl sjednán úrok ve výši 11,90 % ročně. Žalovaný svoji povinnost splatit úvěr řádně a včas nesplnil, od měsíce prosince 2020 byl v prodlení se splátkami úvěru, proto žalobce uplatnil v souladu s ustanovením čl. 8 Smlouvy o úvěru právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících se Smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 4. 4. 2021 s tím, že žalovaný do dne stanovené ve výzvě, tedy do 6. 5. 2021, dlužné splátky neuhradil, byl úvěr zesplatněn ke dni 6. 5. 2021, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 8. 5. 2021. Celková dlužná částka činí ke dni podání žaloby 808.486 Kč, představující jistinu ve výši 803.529 Kč a neuhrazené poplatky ve výši 4.957 Kč a dále příslušenství uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaní i přes předžalobní výzvu ze dne 15. 12. 2021 žalobci dlužnou částku neuhradili. Žalobce dále požaduje z dlužné částky příslušenství uvedené ve výroku I. rozsudku.
3. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.).
4. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje (Smlouva o úvěru ze dne 13. 3. 2020 [číslo] Všeobecné obchodní podmínky ze dne 31. 10. 2018, Sazebník poplatků účinný ke dni 13. 3. 2020, Doklad o čerpání úvěru, Transakční historie, výzva k úhradě dlužné částky před zesplatněním úvěru ze dne 4. 4. 2021, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu z dne 8. 5. 2021 a předžalobní výzva k úhradě dluhu ze dne 15. 12. 2021).
5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Právní vztah mezi účastníky se řídí právní úpravou smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splácet poskytnutý úvěr v dohodnutých splátkách. Povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně smluvního úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
9. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 32.340 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 34.620 Kč za tři úkony právní služby po 11.540 Kč, (převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 75.319,20 Kč, splatná rovněž v běžné zákonné lhůtě k rukám zástupce žalobce.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.