30 C 392/2025-18 · Okresní soud v Ústí nad Labem

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 25.213,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25.627,59 Kč s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 27.433,64 Kč od 18.12.2024 do 18.12.2024, s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 25.213,33 Kč od 19.12.2024 do 18.3.2025, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 25.213,33 Kč od 19.3.2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25.213,33 Kč od 28.12.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.009, Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 25.3.2025 domáhala na žalované zaplacení 25.213,33 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 17.6.2024 Smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30.016,- Kč, které měla žalovaná splácet prostřednictvím měsíčních splátek. Úroková sazba byla ujednána ve výši 19,99 % ročně. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, pročež došlo k zesplatnění úvěru ke dni 18.12.2024.

Dlužná částka je složena z jistiny ve výši 25.213,33 Kč a z kapitalizovaných úroků ve výši 414,26 Kč. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, dlužnou částku zcela nezaplatila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 25.627,59 Kč, příslušenství a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud z žalobkyní předložených listinných důkazů po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 17.6.2024 Smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30.016,- Kč (reálně žalovaná prostřednictvím bankovního převodu obdržela od žalobkyně peněžní prostředky toliko ve výši 15.000,71 Kč s tím, že zbývající částka byla použita k úhradě předchozího úvěru ze dne 25.5.2024, jež měla žalovaná ujednaný u žalobkyně), které měla žalovaná splácet prostřednictvím měsíčních splátek.

Úroková sazba byla ujednána ve výši 19,99 % ročně. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, pročež došlo k zesplatnění úvěru ke dni 18.12.2024. Dlužná částka je složena z jistiny ve výši 25.213,33 Kč a z kapitalizovaných úroků ve výši 414,26 Kč za období 18.11.2024 – 17.12.2024 při úrokové sazbě 19,99 % ročně z dlužné jistiny. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, dlužnou částku zcela nezaplatila.5. Lze konstatovat, že žalovaná žalobkyni nezaplatila částku v celkové výši 25.627,59 Kč.6.

Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), jež byly za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřeny v písemné formě, na jejichž základě byla úvěrující (žalobkyně) povinna poskytnout úvěrovanému (žalované) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaná) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v termínu splatnosti (§ 2395 NOZ) a současně zaplatit ujednané úroky.

Uvedené povinnosti byly žalovanou porušeny, pročež došlo k zesplatnění úvěru, čímž se zároveň ocitla v prodlení (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.009, Kč.

Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.009, Kč.9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.