10 C 37/2022-16 · Okresní soud v Semilech

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 1 020 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobci 1 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši  10% ročně z částky 1 020 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náklady řízení 1 489 Kč.

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit mu 1 020 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uveden ve výroku I tohoto rozsudku. Zdůvodnění svého nároku opíral o tvrzení, že žalovaná se dne 17. 2. 2020 na lince městské hromadné dopravy provozované žalobcem nemohla prokázat kontrolorovi platným jízdním dokladem. Podle přepravních podmínek žalobce a příslušné právní úpravy je proto povinna zaplatit přirážku 1 000 Kč a neuhrazené jízdné 20 Kč.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla doručována do vlastních rukou postupem uvedeným v ust. § 49 o. s. ř.; po celou dobu řízení byla procesně nečinná.

Za podmínek upravených v ust. § 115a o. s. ř. soud o věci samé rozhodl bez jednání, jen na základě listinných důkazů.

Po skutkové stránce soud učinil ze zápisu o přepravní kontrole závěr, že žalovaná byla dne 17. 2. 2020 pověřenou osobou žalobce kontrolována v dopravním prostředku žalobce, při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. V zápisu [číslo] který byl o kontrole sepsán, bylo obsaženo i poučení o způsobu úhrady dlužného jízdného a přirážky ve výši 1 000 Kč dle přepravních podmínek žalobce.

Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaná použitím dopravního prostředku žalobce s ním uzavřela konkludentně přepravní smlouvu (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - dále jen o. z.) a vznikla jí povinnost k úhradě jízdného, kterou nesplnila. Žalobci vznikl oprávněný nárok na úhradu přirážky ve výši 1 000 Kč, přičemž výše této přirážky nepřevyšuje nejvyšší přípustnou výměru danou zákonem o drahách (§ 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Zároveň je důvodný nárok žalobce na zaplacení dlužného jízdného, který podle přepravních podmínek žalobce činil k datu provedené kontroly nejnižší možnou částku 20 Kč Celkem je žaloba důvodná v plné výši nároku jistiny 1 020 Kč. Důvodným byl shledán i nárok na úrok z prodlení, a to podle § 1968 a § 1970 o. z. Žalovaná se nezaplacením částky 1 020 Kč dostala do prodlení, které nastalo dne následujícího po provedené kontrole 18. 2. 2020. Od tohoto dne pak žalobci přísluší úrok z prodlení, jehož požadovaná výše nepřekračuje výši stanovenou právními předpisy (§ 1970 o. z., nař. vlády č. 351/2013 Sb.).

Ve věci úspěšnému žalobci bylo vůči neúspěšné žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř.), které tvoří soudní poplatek 400 Kč a náklady právního zastoupení 1 089 Kč Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 200 Kč (celkem 600 Kč), dále o 300 Kč jako náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba – vždy po 100 Kč, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 1., odst. 5 písm. a), vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 189 Kč (0,21 x 600 + 300)).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.