14 C 22/2021-13 · Okresní soud v Mladé Boleslavi

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Starou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, obec

zastoupené titul. jméno příjmení, advokátem

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného, obec

o zaplacení 1 332 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 332 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 332 Kč od 8. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 1 332 Kč jako příspěvku žalovaného za nákladní automobil registrační značky 1 C6 [číslo] o hmotnosti do 3,5 t s číslem technického průkazu [anonymizováno] [číslo], ke kterému nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla, za dobu od 2. 6. 2019 do 13. 6. 2019, včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

2. Žalovaný je občanem Ukrajiny. V České republice je k pobytu hlášen na adrese [adresa]. Dle čl. 48 odst. 5 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou pod č. 123/2002 Sb. m. s., má pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo nebo sporný nemovitý majetek. Soud České republiky je tak příslušný k rozhodnutí této věci dle právního řádu České republiky.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a souhlas žalovaného soud předpokládal postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka], o hmotnosti do 3,5 t, [příjmení]: [anonymizováno], technický průkaz číslo [anonymizováno] [číslo], v době od 2. 6. 2019 do 13. 6. 2019. V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne 23. 10. 2019 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) a ač byl o zaplacení upomínán dopisem ze dne 9. 1. 2020. K zaplacení nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 20. 2. 2020.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 citovaného zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše příspěvku činí 86 Kč za každý den porušení povinnosti. Podle § 4 odst. 4 citovaného zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí 300 Kč (§ 2a shora uvedené vyhlášky).

6. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. byl žalovaný jako vlastník nebo provozovatel vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Za období od 2. 6. 2019 do 13. 6. 2019 nebyla pojistná smlouva uzavřena. Žalobkyni proto podle § 4 odst. 1, 4 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na příspěvek ve výši 86 Kč denně podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.

7. Splatnost příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek nastala v souladu s § 4 odst. 7 citovaného zákona marným uplynutím 30. dne ode dne doručení výzvy žalovanému.

8. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky vlastního příspěvku a z částky nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, přičemž jeho výše byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 332 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

11. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně po právní moci rozhodnutí domáhat splnění povinností exekučním návrhem.