18 C 108/2021-73 · Okresní soud v Jihlavě

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 34 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 100 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 476,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 525 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10,37 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 679 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 34 100 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne 30. 6. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na částku 15 000 Kč, která byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Poskytnutou částku spolu s úrokem 28 % ročně (pouze za dobu trvání půjčky), s poplatkem za uzavření ve výši 600 Kč, s poplatkem za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 14 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Ve smlouvě byl sjednán dále úrok ve výši 10,37 % ročně z dlužné částky. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 15 000 Kč a poplatky ve výši 10 350 Kč. Dne 24. 6. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v kartě zákazníka a jejich ověřením předloženými doklady.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.).

3. Z předložených listin soud zjistil, že dne 30. 6. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dle které žalované měla být poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 27 900 Kč, skládající se z částky 15 000 Kč představující jistinu, z částky 600 Kč jako poplatek za uzavření smlouvy, z částky 3 300 Kč jako poplatek za správu úvěru a z částky 4 800 Kč jako poplatku za hotovostní výběr splátek. Celková finanční částka ve výši 27 900 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 14 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. První splátka byla splatná dne 30. 7. 2018 a každé další splátka vždy 30. dne měsíce. Ve smlouvě byl sjednán i úrok ve výši 10,37 % ročně z dlužné částky.

4. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně převedla úplatu za postoupení žalované pohledávky dne 24. 6. 2020.

5. Z výzvy k plnění ze dne 18. 12. 2020 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 37 583,05 Kč nejpozději do 2. 1. 2021.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že byla uzavřena dne 24. 6. 2020 a na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] v celkové výši 36 076 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o půjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020.

7. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 30. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaná měla příjem ve výši 10 025 Kč (8 100 Kč rodičovský příspěvek, 1 925 Kč brigáda) a výdaje ve výši 5 500 Kč (2 000 Kč bydlení, 3 000 Kč stravovaní, 500 Kč ostatní výdaje). Dále je uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, je na rodičovské dovolené. Z dokumentu„ finanční analýza“ ze dne 30. 6. 2018 vyplývá, že žadateli lze poskytnout úvěr s maximální výší splátky 3 525 Kč. Z dohody o provedení práce soud zjistil, že žalovaná pracuje u společnosti [právnická osoba] jako pokladní. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory soud zjistil, že žalované byl Úřadem práce České republiky přiznán rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, příspěvek na dítě ve výši 500 Kč od 26. 4. 2017. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 9. 2017 soud zjistil, že žalovaná je nájemkyní bytu [číslo] v bytovém domě [číslo] na adrese [ulice] v [obec] a pronajímatelem je Statutární město Brno. Nájemné činí 70,54 Kč za m2 měsíčně. Z dokumentu„ credit scoring“ ze dne 30. 6. 2018 vyplývá, že žalované je možné poskytnou úvěr do výš 25 000 Kč.

8. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne 30. 6. 2018, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 14 měsíčními splátkami ve výši 1 950 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 28 % ročně po dobu trvání půjčky a poté činil úrok 10,37 % ročně. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně ověřena dohodou o provedení práce, nájemní smlouvou a rozhodnutím úřadu práce. Žalovaná závazky splnila pouze částečně. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, oznámením z téhož dne byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků. Ke dni 30. 8. 2019 činila dlužná jistina částku 15 000 Kč a dlužný poplatek částku 10 350 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 18. 12. 2020.

9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věta první o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

11. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když jako věřitel v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru poskytla žalované peněžní prostředky ve sjednané výši, a že řádně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně dále prokázala, že její právní předchůdkyně dostatečně ověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná však neprokázala, že by své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila a poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas vrátila, a to ani přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 34 100 Kč představující jistinu zápůjčky a poplatky, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 476,13 Kč. Soud žalobkyni také přiznal nárok na smluvní úrok ve výši 10,37 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Soud dále uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, na který vzniklo žalobkyni právo dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 10 % ročně z částky 18 525 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě tří dnů podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 542 Kč. Soud při stanovení výše odměny zohlednil skutečnost, že žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu shodné nároky opakovaně na ustáleném vzoru (např. sp. zn. 24 C 23/2021, 21 C 62/2021, 18 C 16/2021), a proto výši odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně posoudil podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 364 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 34 100 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.