11 C 110/2022-22 · Okresní soud v Jihlavě
Legislator summary
AI generatedOkresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Legislator headnote
AI generated11 C 110/2022-22 · Okresní soud v Jihlavě: Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Keywords
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 1 510 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Usnesením ze dne 3. 5. 2022, č. j. 11 C 110/2022-15, zdejší soud spojil ke společnému projednání věci vedené pod sp. zn. 11 C 110/2020 a 11 C 131/2022. Předmětem řízení je tedy nárok žalobkyně na zaplacení částky v celkové výši 3 020 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá proti žalovanému z titulu jízdy prostředkem veřejné hromadné dopravy dne [datum] a [datum] bez zaplaceného jízdného.
Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný se přepravoval v [obec] prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně (Dopravní podnik [územní celek], a.s.), a to dne [datum] a [datum] na autobusové lince [číslo]. Na výzvu kontrolora se ani v jednom případě neprokázal platným jízdním dokladem a následně nezaplatil jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (za každou jízdu bez platného jízdního dokladu), k jejichž úhradě byl kontrolorem na místě vyzván. Výše jízdného a přirážky k němu vyplývá ze smluvních přepravních podmínek právního předchůdce žalobkyně a tarifu jízdného platných ke dni provedených přepravních kontrol. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno se současnou výzvou k úhradě dluhu. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vyzván také předžalobními upomínkami ze dne [datum].
Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřené smlouvy o přepravě osob podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. V souladu s § 18a odst. 2 písm. a) a c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, dále v souladu s vyhláškou č. 175/2000 Sb. a smlouvami o přepravě vzniklo žalobkyni právo na úhradu jízdného v celkové výši 20 Kč a přirážky k jízdnému v celkové výši 3 000 Kč, neboť žalovaný v okamžiku uzavření každé smlouvy o přepravě porušil svoji povinnost zaplatit stanovené jízdné. Žalovaný nárok žalobkyně nezpochybnil, ani neprokázal, že by dlužnou částku v celkové výši 3 020 Kč žalobkyni již uhradil. Soud proto oběma žalobám v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni celkem 3 020 Kč společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 900 Kč.
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.