19 C 111/2022-32 · Okresní soud v Olomouci

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 7 230 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 230 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 930 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u soudu dne 23. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 930 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 16. 2. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a uhrazení tohoto příspěvku se žalobkyně žalobou domáhala. Žalovaný jako vlastník/provozovatel neměl od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti vozidla [registrační značka]. Vozidlo nebylo pojištěno 198 dní a žalobkyni vznikl nárok na příspěvek ve výši 6 930 Kč vypočtený denní sazbou dle druhu vozidla (konkrétně 35 Kč za den). Svůj nárok žalobkyně dovozovala ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, konkrétně z § 4 odst. 1, když v souladu s § 4 odst. 6 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a splatnost příspěvku nastala dne 15. 2. 2021. Dne 1. 6. 2021 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.). Žalobkyně rovněž požadovala uhradit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Soud má tedy za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Žalovaný byl veden v registru vozidel v období od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 jako vlastník/provozovatel vozidla s [registrační značka], které nebylo v uvedeném období pojištěno. Za toto období vznikla žalovanému ze zákona povinnost na uhrazení příspěvku do garančního fondu ČKP z titulu neuhrazeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyčíslila výši příspěvku za výše uvedené období na částku 6 930 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na částku 300 Kč. K úhradě příspěvku byl žalovaný opakovaně vyzván. U výzvy ze dne 2. 12. 2020 bylo prokázáno, že se dostala do dispoziční sféry adresáta. Pokud jde o upomínku ze dne 11. 3. 2021, u té nebylo prokázáno ani odeslání. Žalovanému byla na adresu trvalého pobytu zástupcem žalobkyně zaslána dne 1. 6. 2021 předžalobní upomínka ve smyslu § 142a o. s. ř.

6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

7. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika.

8. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

9. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

10. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

11. Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku vlastníka/provozovatele motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka] za dobu od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 ve výši 6 930 Kč a rovněž nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně prokázala splnění zákonných požadavků na obsah výzvy k zaplacení příspěvku (výzva ze dne 2. 12. 2020) v souladu s § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. a rovněž prokázala, že se dostala do dispoziční sféry adresáta. V řízení bylo tedy pouze na žalovaném, aby úhradu dlužného příspěvku za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v průběhu řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni z titulu dlužného příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. částku ve výši 6 930 Kč, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 930 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšnou stranou, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč, celkem tedy 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), 3 x režijní paušál po 100 Kč, celkem tedy 300 Kč za tyto úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, když právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. Podmínky k aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.