15 C 174/2021-33 · Okresní soud ve Svitavách

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 65,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

<b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 126 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění povinnosti žalované podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen zák. č. 348/2005 Sb.). Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná v rozporu s příslušnými ustanoveními citovaného zákona v období od února 2020 do června 2020, tedy celkem po dobu 5 měsíců, neplatila televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně. Vedle shora uvedené dlužné částky odpovídající součtu poplatků za zmíněné období žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných poplatků, a to vždy za dobu ode dne následujícího dni jejich splatnosti, přičemž nárokovaný úrok z prodlení kapitalizovala k datu podání žaloby na částku 65,68 Kč.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně svůj souhlas s tímto postupem vyjádřila již v podaném návrhu, pokud jde o žalovanou, ta se k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení její souhlas presumoval.

4. Na podkladě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Žalovaná je od listopadu 2012 přihlášena k placení televizních poplatků. Žalobkyně dopisem ze dne 15. 9. 2020 vyzvala žalovanou prostřednictvím služby DINO České pošty, s. p., k doplacení televizních poplatků v celkové výši 675 Kč (za období od února 2020 do června 2020, tj. celkem za 5 měsíců po 135 Kč) a dále úroku z prodlení ve výši 27,37 Kč. Uvedený dopis byl odeslán na adresu trvalého pobytu žalované. Následně byla žalovaná vyzvána k úhradě uvedené dlužné částky ještě dopisy z 13. 11. 2020 a 22. 1. 2021.

5. Žalovaná se jako vlastník televizního přijímače stala ve smyslu § 8 odst. 2 a § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku. Povinností žalované bylo žalobkyni platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně (§ 6 shora citovaného zákona). V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaná v žalobou tvrzeném období, tj. celkem po dobu 5 měsíců, televizní poplatek neplatila. Bylo přitom na žalované, aby v případě, že poplatky žalobkyni uhradila řádně či alespoň v širším než žalobou tvrzeném rozsahu, takovou skutečnost soudu tvrdila a zejména pak prokázala. Nic z toho se však nestalo, žalovaná zůstala po celou dobu trvání řízení nečinnou a se soudem nekomunikovala. Soud tedy vycházel z toho, že tvrzení žalobkyně je pravdivé. Pokud žalovaná v uvedených měsících televizní přijímač nevlastnila, případně z jiného důvodu přestala splňovat definici poplatníka televizního poplatku, bylo její povinností se dle § 8 odst. 8 shora citovaného zákona z evidence poplatníků odhlásit, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení, a připojit své písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Nic takového však nebylo žalovanou tvrzeno, natož prokázáno. Proto soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení požadovaných 675 Kč.

6. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením shora uvedených měsíčních televizních poplatků, stíhá ji povinnost k zaplacení zákonných úroků z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013. Úroky z prodlení byly žalobkyní kapitalizovány na částku 65,68 Kč (vyčíslený úrok z prodlení od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby). Soud tak uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v uvedené výši.

7. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 726 Kč (mimosmluvní odměna ve výši 200 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl., dvě paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 126 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 126 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

8. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.