Court orders Ukrainian defendant to pay uninsured vehicle liability fund contribution and legal fees.
Legislator summary
AI generatedThe court ruled in favor of the plaintiff, ordering the defendant to pay a specific sum for the lack of vehicle liability insurance. The defendant, a Ukrainian citizen, failed to respond to the plaintiff's pre-litigation demand for the insurance fund contribution and associated legal costs. Consequently, the court found the claim justified and awarded the principal amount, interest, and litigation expenses.
Legislator headnote
AI generatedCzech Civil Code § 2603; Czech Act No. 99/1964 Coll. on Civil Procedure: A court may rule on a claim based solely on documentary evidence if the defendant fails to respond and the plaintiff consents to a default judgment.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedRelated Decisions
AI generatedFull text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Spáčilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 6 625 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 625 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 325 Kč od 7. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, v kolcích nebo na účet [číslo] [variabilní symbol].
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 23.11.2022 domáhala na žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný neměl ode dne 4.3.2021 do 28.6.2021 k osobnímu automobilu sjednané pojištění odpovědnosti, na základě čehož jej vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč se splatností 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaný na výzvu žalobkyně nikterak nereagoval a svůj dluh neuhradil.
2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný byl žalobkyní dopisem ze dne 5.8.2021 vyzván k úhradě příspěvku do fondu žalobkyně, neboť žalovaný v období od 4.3.2021 do 28.6.2021 neměl sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k vozidlu [registrační značka], jehož byl vlastníkem/provozovatelem, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení předmětné výzvy. Předmětná částka se sestávala z příspěvku ve výši 6 325 Kč (tj. za 117 dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, vynásobeno 65 Kč, představující denní sazbu) a dále částky ve výši 300 Kč, představující náklady žalobkyně na uplatnění pohledávky. Předmětný dopis byl žalovanému doručen dne 20.8.2021 (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5.8.2021 vč. Dokladu o odeslání). Žalovaný částku neuhradil a proto byl upomínán předžalobní výzvou ze dne 5.9.2022 (Předžalobní upomínkou vč. Dokladu o odeslání).
6. Dle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění úč. ke dni 1. 12. 2019 (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
7. Za porušení výše uvedené povinnosti je pak dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato osoba je povinná k zaplacení příspěvku Kanceláři (žalobkyni) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Výše denní sazby příspěvku u osobního automobilu činí 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí v souladu s výše uvedenou vyhláškou 300 Kč dle § 2a vyhlášky.
8. Na základě výše uvedeného tak dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaný coby vlastník/provozovatel předmětného osobního automobilu byl povinen sjednat v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona, pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, kdy vozidlo nebylo za období od 4.3.2021 do 28.6.2021 pojištěno, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek do garančního fondu ČKP v souladu s § 4 odst. 1 zákona, kdy jeho výše je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno (tj. v tomto případě 117 dnů). Výše denní sazby tak vyplývá z vyhlášky, která činí 65 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 7 605 Kč, tj. 117 dnů x 65 Kč, avšak žalobkyně uplatnila žalobou pouze částku 6 325 Kč. Dále v souvislosti s tím žalobkyni vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč.
9. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 16 460 Kč sestávající ze tří úkonů právní služby do podání návrhu ve věci samé po 300 Kč v souladu s § 14b odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a v částce 600 Kč, kterou je žalobkyně povinna doplatit podle výroku III. a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 624 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
13. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle Položky 2. bodu 1 písm. b) zákona [číslo] Sb, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zSOP“) ve výši 400 Kč a elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud pokračoval v řízení. Soud tedy ve výroku III. vyzval žalobkyni, aby doplatila soudní poplatek ve výši 600 Kč dle položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků zSOP ve lhůtě určené dle § 7 odst. 1 zSOP.
Proti výroku I. a II. není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Proti výroku III. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená dobrovolně splněna, lze podat návrh na výkon rozhodnutí.